Zakladatel hnutí Solidarita a bývalý polský prezident Lech Walesa po nedávné operaci srdce promluvil o umírání i svém pohřbu. „Mělo by to být krátké, bez projevů a lží. To nechci,“ řekl Walesa v rozhovoru pro deník Fakt. Už před březnovým zákrokem byl podle svých slov připraven na nejhorší.

Walesa v rozhovoru přiznal, že problémy se srdcem měl již dříve, proto podle něj není jeho současný zdravotní stav pro nikoho překvapením. Sedmasedmdesátiletý Walesa byl podle svých slov kvůli svému věku před operací připraven na nejhorší. „Jsem tak starý, že každá operace může skončit špatně,“ řekl. Se svým osudem je smířený. „Jsem připraven odejít, je tam lépe. Kdyby nebylo, někdo by už odtamtud přece dávno utekl,“ žertoval.

Případný pohřeb by se podle jeho slov neměl zbytečně odkládat a měl by být krátký. „Žádné projevy. K čemu to je? Hodinová mše, jen to, co je nábožensky nutné, ale bez dalších zbytečných projevů a lží. To nechci,“ vyslovil své přání. „Pokud mám být pohřben do země, tak mě raději spalte, ať mě nejí červi,“ řekl Walesa.

V polovině března podstoupil operaci srdce

Bývalý polský prezident Lech Walesa podstoupil 15. března operaci srdce. „Šéf je zpět na nemocničním lůžku a odpočívá,“ řekl po operaci agentuře AFP Walesův tajemník Marek Kaczmar. Ten ještě před samotným chirurgickým zákrokem uvedl, že lékaři měli někdejší ikoně boje proti komunismu vyměnit baterii kardiostimulátoru, ale nastaly komplikace. „Cítím se dobře,“ napsal později sedmasedmdesátiletý politik na sociální síti podle rozhlasové stanice RMF FM.

Operace, kterou Walesa podstoupil v Gdaňsku, trvala čtyři a půl hodiny. Laureát Nobelovy ceny za mír na facebooku zveřejnil emotivní video, ve kterém oznámil, že se chystá na lékařský zákrok. „Jdu do nemocnice. Co bude dál, řekne jen čas,“ prohlásil Walesa. „Jelikož nevím, kdy se zase setkáme, nebo zda vůbec, rád bych řekl, že jsem udělal vše, abych dobře sloužil zemi,“ dodal podle AFP.

Někdejší odborový předák je zosobněním porážky komunismu v Polsku. Vedl protesty dělníků v gdaňských loděnicích, stál u zrodu odborového svazu Solidarita, jenž byl prvním nezávislým v tehdejším komunistickém bloku, jako vůdce opozice se pak zasloužil o pád komunismu v Polsku. V roce 1990 zvítězil v demokratických prezidentských volbách.

Coby hlava státu čelil narůstající nespokojenosti Poláků s vývojem v postkomunistickém období. Jeho mandát také poznamenaly kontroverze – někteří mu vyčítali, že rezignoval na snahu o dekomunizaci země, jiní ho vinili z autoritářských sklonů. Ve volbách na podzim 1995 už vítězství neobhájil.