Druhý kabinet Andreje Babiše je už od prvního dne své existence slabší o jednoho člena. Řízením ministerstva zahraničí byl pověřen ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). A není jasné, jak dlouho bude resort bez vlastního člena vlády. Bývalý šéf resortu Karel Schwarzenberg (TOP 09) hovoří o ztrátě vážnosti ve světě. Někdejší ministr zahraničí za KDU-ČSL Cyril Svoboda se obává, že ministerstvo bude pracovat pouze na půl plynu.

Není neobvyklé, aby některé ministerstvo dočasně vedl premiér. Nikdy se ale nestalo, aby dočasným řízením resortu byl pověřen jiný ministr už při vzniku vlády. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) má řídit i zahraničí. Vyústilo tak odmítnutí prezidenta Miloše Zemana jmenovat do funkce Miroslava Pocheho (ČSSD). Ten bude na ministerstvu působit jako politický nehonorovaný náměstek. „Samozřejmě nebudu nic řídit, má práce bude především v koordinaci a plnění různých úkolů,“ řekl Poche ihned.cz. Premiér Babiš i vicepremiér Hamáček ujišťují, že jde o přechodné řešení. Jak dlouho bude trvat, ale neříkají. Sám Poche věří, že se ministrem jednou stane.

Absence plnohodnotného ministra zahraničí je znepokojivá, uvedl pro deník Echo24 Vít Hloušek z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Nejen kvůli velmi problematickému signálu, který takové provizorium vysílá do zahraničí,“ uvedl Vít Hloušek. České národní zájmy dle něj nebudou ani hájeny, ale vlastně ani definovány.

„Kdo pojede na summit NATO? Hamáček? Poche? Oba?“

Podle někdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga ztrácí ČR vážnost ve světě. „V této zemi máme jedinečný stav. Bylo už déle jasné, že česká zahraniční politika není pro vlády, které nastoupily po nás, důležitá. Ale co se odehrává teď, je skutečně jedinečné. ČSSD kapitulovala před prezidentem a neprosadila svého ministra zahraničí,“ uvedl pro deník Echo24 Schwarzenberg. „Ztrácíme tím samozřejmě další vážnost ve světě, když nejsme schopni ani jmenovat samostatného ministra zahraničí a když je očividně zahraniční politika v zajetí vnitropolitických problémů,“ dodal Schwarzenberg.

Ústupek, kterým se ČSSD pokusila vyřešit prezidentovo odmítnutí Miroslava Pocheho, kritizuje i opozice. Ministerstvo zahraničí není žádná „trafika“, kam stačí jednou týdně zajít, pozdravit vratného a podepsat nějaké papíry, upozornil předseda ODS Petr Fiala. „Je nepředstavitelné, aby v současné mezinárodní situaci byl takto důležitý resort spravován jen napůl,“ dodal Petr Fiala.

Podobně to vidí i místopředseda zahraničního výboru za Piráty Jan Lipavský. „To je prostě fakt, že nejde sedět na dvou židlích, či v tomto případě na dvou postech zároveň a přitom v obou rezortech odvádět kvalitní práci,“ uvedl Lipavský pro Echo24. „V první půlce července pojede česká delegace na summit NATO v Bruselu. Jde o klíčovou událost tohoto roku. A já se ptám, kdo tam bude Česko zastupovat? Hamáček nebo jeho Poche? Nebo oba dva? Nebo nikdo?“ dodal Lipavský.

Podle někdejšího ministra zahraničí Cyrila Svobody může resort bez plnohodnotného ministra přežít, ale ne dlouho. „Je řada rozhodnutí, politických a personálních, které může učinit jen ministr. A tak až do jeho jmenování bude ministerstvo opatrně pracovat na půl plynu, a to je v nynější komplikované mezinárodní situaci mimořádně zle,“ řekl Cyril Svoboda deníku Echo24.

ČSSD by dle něj na své nominaci měla trvat. „Stejně jako v roce 1998 předseda vlády Miloš Zeman necouvl prezidentu republiky Václavu Havlovi, který nechtěl do jeho vlády jmenovat Jana Kavana a Miroslava Grégra, měli sociální demokraté trvat na své nominaci v roce 2018. Prezident republiky je podle Ústavy vázán návrhem předsedy vlády a musí jím navržené kandidáty do vlády jmenovat. To platilo v roce 1998 a platí i dnes. Tím se nevyjadřuji ke kvalitě kandidáta, pana Pocheho totiž téměř neznám,“ dodal Svoboda.

„Tzv. velkou zahraniční politiku Česko neprovozuje od voleb 2017“

Českou zahraniční politiku více než půl roku provozovala vláda v demisi a bez důvěry. Je to velmi nevýhodná pozice, protože vládu bez důvěry nepovažovali zahraniční politici za dlouhodobého partnera. V posledním půl roce něco podobného naznačila cestovní zdrženlivost členů vlády v demisi i návštěvy, které by mířily do Česka. Poslední avizovaný „úlovek“, tedy zmínka o návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v ČR, zůstal nezrealizovaný. Na cesty do zahraničí, dle vlastních slov ze zdravotních důvodů, rezignoval v poslední době i ministr zahraniční v demisi Martin Stropnický. Naposledy chyběl na květnovém zasedání Rady EU pro zahraniční věci v Bruselu, kam místo sebe poslal svého náměstka Ivo Šrámka. 

Podle Víta Hlouška by tak ironicky řečeno ani nemuselo vadit, že ve vládě není samostatný ministr zahraničí. „Protože běžnou agendu zvládnou zaměstnanci ministerstva zahraničí a ‚velkou‘ zahraniční politiku ČR přinejmenším od voleb 2017 vlastně neprovozuje,“ řekl Hloušek. „Za tu dobu jsme stihli navázat na smutnou pověst nečitelných a nepředvídatelných partnerů, kterou v zahraničí a zejména v Evropě máme a vlastně našim potenciálním partnerům ani moc nechybíme. Protože česká zahraniční politika se vyznačuje dlouhodobě nedostatkem vize, nekonstruktivním přístupem a jedinou starostí čelných představitelů typu ministr, premiér či hlava státu, je zájem čistě jen o vnitrostátní politiku a vrtkavou přízeň voličů,“ dodal Vít Hloušek.