Ruský plynárenský gigant Gazprom připustil existenci rizika, že výstavba plynovodu Nord Stream 2 bude kvůli různým problémům, včetně politických tlaků, zastavena nebo úplně zrušena. Firma o tom podle agentury Reuters informuje v prospektu, v němž nabízí prodej eurobondů.

„Při práci na velkých mezinárodních projektech, jako je plynovod Nord Stream 2, jsme čelili a možná se i nadále budeme setkávat s riziky kvůli změnám politických podmínek v různých regionech souvisejících s takovými projekty,“ uvedl Gazprom. „Za mimořádných okolností, včetně politického tlaku, mohou takové změny vést k pozastavení nebo ukončení projektu.“

Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa a zdvojnásobit kapacitu současného plynovodu Nord Stream na 110 miliard metrů krychlových ročně. Gazprom je hlavním investorem projektu a podle jeho informací je plynovod z 94 procent hotov. Plynovod se však stal předmětem sporu mezi Moskvou a Washingtonem.

Projekt za 11 miliard USD (zhruba 237 miliard Kč) byl koncem roku 2019 pozastaven, protože firma pokládající potrubí Allseas odstoupila od projektu kvůli obavám ze sankcí. Práce byly obnoveny minulý měsíc, kdy byl položen krátký úsek potrubí v německých vodách. Hlavní práce se však ještě neobnovily.

Nyní ale opět hrozí pozastavení prací. Německý list Handelsblatt v pondělí napsal, že Spojené státy informovaly německou vládu a další evropské partnery, že uvalí sankce na ruské plavidlo Fortuna, které pokládá potrubí do moře.

Gazprom jako veřejně obchodovaná firma je povinen před nabídkou dluhopisů na trhu v prospektu informovat investory o všech potenciálních rizicích. Pokud by byl projekt pozastaven či zrušen, mohou dodavatelé po firmě požadovat náhradu škod, pokuty, odškodné nebo jiné finanční náhrady.

Americký prezident Donald Trump předloni v prosinci podepsal zákon, který umožňuje uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu Nord Stream 2. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se svým zemním plynem.