Na víkendovém sněmu středopravicové TOP 09 nešetřilo nově zvolené vedení strany úsměvy a slovy o „táhnutí za jeden provaz“. Přesto nedělní dění vyvolává otázky, zda bude mít čerstvá předsedkyně Markéta Pekarová Adamová skutečně ve straně plnou podporu. Hned při první příležitosti ji spolustraníci hodili klacky pod nohy, když nevyslyšeli její přání ohledně volby místopředsedů.

Ještě před dvěma lety přemlouval Pekarovou Adamovou tehdejší předseda strany Miroslav Kalousek, aby kandidovala do čela strany. Především z rodinných důvodů však odmítla a stala se tak „pouze“ první místopředsedkyní po boku Jiřího Pospíšila, se kterým si viditelně rozuměla. Pospíšil však evidentně ležel v žaludku právě Miroslavu Kalouskovi, jak ukázaly například jízlivé tweety, které Kalousek napsal na Pospíšilovu adresu bezprostředně po uzavření volebních místností po letošních evropských volbách. Pospíšilovi se přitom musí nechat, že jak v evropských, tak v pražských volbách jako lídr kandidátky skutečně uspěl.

Kalouskovo křídlo strany vyslalo do boje o předsednické křeslo senátora Tomáše Czernina. Pospíšil se nakonec rozhodl nekandidovat s tím, že nově nastavený směr „topky“ měla převzít právě Pekarová Adamová. Poslankyně zároveň Pospíšila poprosila, aby ji podržel a zůstal alespoň řadovým místopředsedou strany. Europoslanec si svůj vliv ve straně pojistil také tím, že se nedávno stal předsedou pražské, tedy zřejmě nejvlivnější organizace strany.

Samotný sněm však přinesl nečekaný obrat. Přestože se Pekarová Adamová podle očekávání stala předsedkyní strany a Tomáš Czernin prvním místopředsedou, nevyslyšeli spolustraníci její přání ohledně místopředsedů. Pekarová Adamová je požádala, aby jako řadové místopředsedy zvolili její spojence, tedy právě Pospíšila a bývalé poslance Marka Ženíška a Herberta Pavelu. Celkem se o pozice čtyř místopředsedů ucházelo šest kandidátů. Delegáti čerstvě zvolené předsedkyni nevyhověli a vybrali právě ty tři kandidáty, které nejmenovala. Místo tak zbylo pouze pro jednoho z kandidátů, které si přála, a to pro Herberta Pavelu.

Pospíšil se na sněmu před novináři k rozhodnutí delegátů vyjadřoval smířlivě. Zdůraznil, že přestože se místopředsedou nestal, obdržel od straníků více než padesát procent hlasů, což však kvůli volebnímu systému ke zvolení nestačilo. Nechtěl sice nijak hodnotit nově vzniklé vedení strany, ale před novináři uvedl, že doufá, aby předsedkyně nebyla ve svém týmu jako kůl v plotě.

Většina nových místopředsedů je však pro širokou veřejnost relativně neznámá. Jedním z nich je například starosta Roztok Jan Jakob, který by se měl věnovat právě problematice malých obcí. Jeho bratrem je Ondřej Jakob, který pracuje jako poradce Miroslava Kalouska. Dále ve volbě uspěli také Lukáš Otys a Vlastimil Válek, kteří se zatím nijak výrazně politicky neprofilovali. Průběh volby však nasvědčuje tomu, že byli zvolení na základě zákulisních dohod, které měly z vedoucích pozic dostat Pospíšila.

Pospíšil nezvolením přišel o místo v předsednictvu strany a Pekarová o jeho hlas ve svůj prospěch. Zřejmě proto se také na poslední chvíli do volby o místo v předsednictvu přihlásil starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, který by mohl zastupovat hlas Pospíšilovy pražské organizace.