Znovuobnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze budí do poslední chvíle emoce i mezi politiky. Protestní akci proti sobotnímu žehnání sloupu pražským arcibiskupem kardinálem Dominikem Dukou, kterou organizuje europoslanec Jan Zahradil (ODS), se vysmál šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Ten jako katolík Zahradilovi vzkázal, že trpí iluzemi, neboť většině věřících na instalaci sloupu nijak nezáleží.

„Tak zítra před desátou na Staromáku, pomůžete mi na střídačku držet transparent. Jinak zdůrazňuji, že nejde o aktivitu ODS, ale mou osobní,“ uvedl na Twitteru Zahradil, který chce na protestní akce Staroměstské náměstí prezentovat jako veřejný sekulární prostor. Na to však reagoval Kalousek, který jeho nadšení ironicky mírnil.

„Nechci Vám brát iluze, ale ze svého okolí vím, že drtivé většině lidí (včetně věřících) je to úplně jedno. Mně taky. Máme jiné starosti,“ vzkázal europoslanci Kalousek. Zahradil však odmítl, že by trpěl iluzemi. „Jinak znovu gratuluji k tomu pěknému ideovému spojenectví s panem Babišem, Schillerovou, Bobošíkovou aj. Také jste to panu Dukovi podepsal jako oni?“ uvedl v reakci Zahradil.

Nechci Vám brát iluze, ale ze svého okolí vím, že drtivé většině lidí (včetně věřících) je to úplně jedno. Mně taky. Máme jiné starosti.

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) August 14, 2020

Europoslanec naráží na to, že své podpisy k poselství budoucím generacím, které se do sloupu vloží, totiž kromě Duky, prezidenta Miloše Zemana, premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) připojily také někdejší neúspěšná kandidátka na prezidentku za KSČM Jana Bobošíková a její spolupracovnice ekonomka a členka rady České televize Hana Lipovská.

Kalousek v květnu oznámil, že zvažuje vystoupení z katolické církve právě kvůli kardinálu Dukovi a jeho podpoře Hany Lipovské do rady ČT. „Otče kardinále, Vámi nominovaná osoba se vyjádřila, že nerozumí smyslu veřejnoprávních médií. Ideální kvalifikace pro radní ČT. Díky Vám jsem byl desítky let hrdý na to, že jsem katolík. Kvůli Vám dnes přemýšlím o tom, že z katolické církve vystoupím,“ vzkázal tehdy kardinálovi Kalousek, který byl v minulosti ve vedení KDU-ČSL.

Piráti by preferovali sochu Havla

Mimo Zahradila je za velkého odpůrce Mariánského sloupu považován také pirátský primátor Zdeněk Hřib. Ten již v lednu, kdy se na pražském zastupitelstvu o obnovení sloupu jednalo, požadoval úplné stažení tisku z jednání zastupitelstva.

„Vyzval jsem zájemce k účasti na plánovaném diskuzním semináři v rezidenci primátora k tématu řešení celkové koncepce Staroměstského náměstí. Tento prostor totiž musíme vnímat v jeho komplexnosti. Z pohledu odborníků i z pohledu mého, aktuální provedení Mariánského sloupu není hodnověrnou rekonstrukcí barokní památky. Sloup navíc od samého počátku symbolizoval porážku myšlenky tolerance. A i v současnosti jde o prosazování jedněch idejí na úkor druhých, proto z principu nemůže být v tomto kontextu brán jako symbol smíření v rámci ekumenické shody,“ uvedl tehdy Hřib.

I mezi jeho pirátskými kolegy ale panuje shoda, že k postavení sloupu dojít nemělo. „Žijeme v sekulární době, ve které je oddělena církev od státu. Nevidím proto důvod, proč bychom měli podporovat výstavbu náboženského symbolu s výrazným politickým kontextem v jednom z nejvýznamnějších veřejných prostorů v Praze. Navíc symbolu, na kterém jsme nenašli celospolečenský konsenzus,“ řekl předseda zastupitelského klubu Pirátů Viktor Mahrik.

„Myslím, ze Praha by si spis zasloužila sochu Václava Havla vybranou ve veřejné soutěži,“ sdělil zase pirátský šéf poslanců Jakub Michálek.

Duka od deseti hodin dopoledne povede v Týnském chrámu bohoslužbu, po níž sloupu požehná. Slavnost začne již 14. srpna ve Staré Boleslavi, kde se od 18 hodin v tamní bazilice Nanebevzetí Panny Marie uskuteční mariánské nešpory. „Tyto mariánské sloupy byly vždy symbolem ochrany nejen před válečným nebezpečím, ale také ochrany před nebezpečím zhoubných infekčních nemocí,“ uvedl Duka při příležitosti vztyčení sloupu počátkem června v reakci na koronavirovou pandemii.

Mariánské sloupy se zpodobněním Panny Marie se vztyčují již tisíc let jako děkovné a pamětní, často jako připomínka tragických událostí, válek případně morové epidemie. V centru Prahy nechal sloup postavit habsburský císař Ferdinand III. v roce 1650 jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. Do 19. století se u něj konávaly pobožnosti a procesí.

Po vzniku republiky byl v listopadu 1918 na protest proti habsburské monarchii stržen davem. Sloup vysoký téměř 16 metrů se svými rozměry a umístěním sloužil sochaři Ladislavu Šalounovi pro kompozici pomníku Jana Husa, který je nízký a plochý a vytvářel tak protiklad k vysokému sloupu. Díla se podle některých názorů vyvažovala i ideologicky. Šalounův pomník byl odhalen roku 1915, k pětistému výročí Husova upálení.

Snahy po obnovení sloupu zaznívaly hned po jeho zborcení, silnější pokusy začaly po roce 1989. Ze sloupu se dochovalo jen pár částí, které jsou v Lapidáriu Národního muzea. Sochař a restaurátor Petr Váňa navzdory dlouhodobě zamítavým postojům Prahy k obnově sloupu na napodobenině sochy a soklu 23 let pracoval. Zastánci obnovy považují dílo za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.