Na postoji vládních stran hnutí ANO a sociální demokraci je patrné blížící se datum podzimních voleb. Začíná se totiž slibovat, kde se peníze přidají a z jakých důvodů. Na druhou stranu se Babišova vláda chystá zastavit vyplácení kompenzačního bonusu podnikatelům a živnostníkům. Velká část z nich byla dosud omezená vládními restrikcemi, které ale byly z většiny protiprávní. Podnikatelé navíc uvádějí, že stát do pomoci nenapumpoval takové množství peněz, aby se pomoc měla nyní zastavit. Vládní strategie ale nahrává postupu, že cílené kompenzace poté dostanou vybrané obory.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po pondělním jednání vlády sdělila, že se kompenzační bonus přestane vyplácet podnikatelům již v červnu. Důvodem prý je, že je více podniků otevřených než zavřených. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) pak v reakci na rozsudek Nejvyššího správního soudu urychlil rozvolnění a od pondělka se otevřou i služby, které měly být uzavřeny ještě minimálně dva týdny.

I z toho důvodu se vládní pomoc bude utlumovat. Podnikatelé přesto nesouhlasí, protože podle nich se nevrátí ekonomický růst jen pouhým otevřením podniků. Spousta oborů je navíc stále omezena, kdy například restaurace, hospody a diskotéky mohou být otevřeny jen do 22. hodiny večerní. Rozhodnutí o větší otevřenosti služeb se navíc podnikatelé dozvěděli až v pátek, že by se mělo v pondělí otevřít. U některých služeb to ale nelze stihnout tak rychle. Příkladem jsou bazény, které se mnohdy napouští celý týden.

Zástupci podnikatelů proto uvádějí, že pomoc by v menší míře měla dále pokračovat. Evropské státy se totiž i po rozvolnění koronavirových opatření potýkají s pomalým oživením ekonomiky. Místopředseda Hospodářské komory Tomáš Prouza pak k ukončení kompenzačního bonusu uvedl, že se jedná o chybu. „Smyslem podpory ekonomiky by mělo být udržet maximum podniků v chodu a zachránit co nejvíce pracovních míst a s koncem pandemie pomoci s co nejrychlejším restartem,“ řekl pro Echo24 Prouza.

Hospodářská komora pak také upozorňuje, že pomoc podnikatelům nestojí za schodkovým rozpočtem, se kterým nyní vláda operuje. Od začátku roku do dubna byla poskytnuta pomoc v celkové částce 38 miliard korun. Téměř 5 miliard je pak ve formě odkladu placení daní či úpravy daňových záloh. Tedy tyto prostředky se státu později vrátí. „Z čísel je zjevné, že podnikatelé stát nezadlužují, schodek státního rozpočtu za první čtyři měsíce letošního roku činil 192 miliard korun. Jinými slovy – na podporu české ekonomiky šlo pouhých 17 procent dosavadního schodku veřejných financí. Budou to ale opět podnikatelé a jejich zaměstnanci, kteří budou muset státní kasu naplnit,“ uvedl Prouza.

S koncem pomoci na červen si pohrávali dříve kromě ministryně financí Aleny Schillerové i ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). A to právě z důvodu, že prý nejsou peníze v rozpočtu. „Řešili jsme, zda rozpočet bude mít dostatek zdrojů na to, abychom na ty částky, které činí zhruba jednu miliardu korun denně, měli. Pan prezident má názor, že bychom měli přecházet z dotačního charakteru na záruční charakter, což stejně bude s ohledem na kapacity rozpočtu někdy v květnu v červnu nutné,“ řekl Havlíček po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v únoru.

Ušetřené peníze z kompenzačních bonusů tak může vláda využít na cílenou podporu. Zvlášť před volbami se budou strany předhánět, aby nasměrovaly peníze správným směrem. První skupinou jsou senioři, na které se podpora hnutí ANO a sociální demokracie zaměřuje. Zákonná valorizace se na příští rok nyní pohybuje okolo 450 korun. K tomu chce vláda přidat další 300 korun. Každá stokoruna ale znamená výdaj 3 miliard na rok.

Už nyní nestačí pokrývat důchodový účet z platby pojistného, kdy v minulém roce skončil v deficitu 40,55 miliardy korun. V letošním čtvrtletí je v zatím v deficitu 9,5 miliardy korun. Jakékoliv další výdaje nad rámec valorizace jsou pak peníze vydávány na dluh. „Starobní důchodci přitom nejsou socioekonomickou skupinou, kterou by pandemická situace čistě z finančního hlediska jakkoli poškodila. I když loni čelili poměrně výrazné inflaci, tato inflace stále byla o něco slabší, než by byla, nebýt pandemie. Příjmy důchodců například na rozdíl od řady OSVČ nebyly nijak poníženy, naopak se loni koncem roku dočkali takzvaného rouškovného ve výši 5000 korun na hlavu,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.