„Bandera nebyl masový vrah, důkazy nejsou.“ Výroky velvyslance pobouřily Polsko
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Polské představitele pobouřily výroky ukrajinského velvyslance v Německu Andrije Melnyka, který v rozhovoru s německým novinářem bagatelizoval zločiny Stepana Bandery, vůdce ukrajinských nacionalistů z dob druhé světové války. Distancovalo se od něho i ministerstvo zahraničí v Kyjevě.
„Bandera nebyl masovým vrahem Židů a Poláků,“ řekl Melnyk v rozhovoru s novinářem Tilo Jungem. Neexistují podle něho pro to důkazy. Antisemitismus Bandery a jím vedené Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) jsou součástí ruského podání dějin, uvedl Melnyk.
Partyzáni OUN přitom měli v roce 1943 na svědomí vyhánění Poláků z dnešní západní Ukrajiny, které nepřežily desítky tisíc lidí. Vraždili také Židy a volyňské Čechy. Melnyk v rozhovoru zločiny na Volyni nepopřel, řekl ale, že „takové masakry prováděli také Poláci“. Podle výzkumů polských historiků zemřelo asi 60.000 Poláků a 3000 Ukrajinců.
Náměstek šéfa polské diplomacie Marcin Przydacz řekl, že „takové výroky jsou nepřijatelné“. Ministr zahraničí Zbigniew Rau na twitteru napsal, že kvůli Melnykovým výrokům falšujícím historii mluvil se svým ukrajinským kolegou Dmytrem Kulebou. Poděkoval mu za „rychlou intervenci v této věci“.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nykolenko uvedl, že „názory Andrije Melnyka, které dal najevo v rozhovoru s německým novinářem, jsou jeho osobní a nemají nic společného se stanoviskem Kyjeva". Dodal, že Ukrajina je přesvědčená, že vztahy mezi ní a Polskem jsou v současnosti na vrcholu. Polsko patří k hlavním spojencům Ukrajiny čelící ruské agresi. Dodává jí zbraně, politickou i humanitární podporu, poskytlo útočiště několika milionům válečných uprchlíků.
Stepan Bandera za druhé světové války jako vůdce ukrajinských nacionalistů vyhlásil samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Po válce prchl do Německa, kde ho v roce 1959 zavraždil agent sovětské tajné služby KGB.
Ukrajinský velvyslanec v Německu Melnyk vzbuzuje kontroverze kvůli svým nediplomatickým výrokům. Po vypuknutí nynějšího rusko-ukrajinského konfliktu otevřeně kritizoval politiku vlády Olafa Scholze vůči Kyjevu, kancléře označil za urážlivku.