V podmínkách tíživé hospodářské situace a všudypřítomné korupce, bez perspektivy návratu ztraceného Krymu a se zamrzlým konfliktem na východě země budou v neděli Ukrajinci v prvním kole volit na příštích pět let svého prezidenta. Výsledky hlasování jsou nejisté, část analytiků ale soudí, že dosavadní prezident Petro Porošenko svůj post ve druhém kole obhájí, a to navzdory silné kampani herce Volodymyra Zelenského a energické snaze Julije Tymošenkové o státnický comeback. Zelenskyj je ale podle jiných větším favoritem.

Právě Zelenskyj, Porošenko a Tymošenková jsou podle všech předvolebních průzkumů hlavními favority. Jejich vysoký volební zisk je považován za stejně jistý, jako fakt, že na vítězství hned v prvním kole, jak se to před pěti lety podařilo Porošenkovi, žádný z nich nedosáhne. Nedělní hlasování by proto mělo hlavně rozhodnout, kdo Zelenského doprovodí do druhého kola. Naplánováno je na 21. duben.

O nejvyšší státní post se uchází devětatřicet kandidátů. Podle posledního průzkumu má největší šance bavič Zelenskyj, k jehož nejpopulárnějším rolím patří postava prezidenta v televizním sitcomu Sluha národa, který je svým pojetím podobný populárnímu českému seriálu Kancelář Blaník. Jednačtyřicetiletý herec, dabér, scénárista a moderátor, který bývá spojován s vlivným oligarchou Ihorem Kolomojským, má šanci získat až kolem pětadvaceti procent hlasů, zatímco Porošenkovi průzkumy předpovídají patnáct a Tymošenkové devět procent. Optimisté z tábora Zelenského očekávají, že jejich favorit získá víc hlasů než dva jeho hlavní rivalové dohromady.

V Moskvě, ale i v západních metropolích, sledují ukrajinské volby s rozpaky. Rusko, které chová slabé naděje na kyjevské povolební ústupky, podle některých moskevských komentátorů sází na pragmatismus expremiérky Tymošenkové, případně na nezkušenost Zelenského. Pro Kreml je prý bezmála každá alternativa lepší než dosavadní stav. „Porošenko v politice: žádné zásady, jen byznys,“ nadepsala státní agentura TASS svůj portrét ukrajinského prezidenta.

Obavy z protestů a zmatků

Bruselu záleží hlavně na vytrvale požadovaných a jen váhavě realizovaných hospodářských a legislativních reformách, jimiž Evropa podmiňuje další finanční podporu vratké ukrajinské ekonomiky. Podle agentury Reuters mezi unijními politiky vládnou pochyby, zda kterýkoli ze tří hlavních favoritů dokáže reformní proces urychlit. Únava z ukrajinské krize postupuje Evropou a Kyjev se s vypětím všech sil snaží udržet svůj spor s Ruskem v seznamu unijních priorit, uvedl Reuters.

Znepokojení na Západě vyvolává i stále viditelnější ukrajinská krajní pravice, která v předvolebním období dávala opakovaně najevo svou sílu a rostoucí vliv na politický život v zemi. Radikální nacionalisté měli významný podíl na zablokování postupu proruských vzbouřenců v Donbasu, ale jejich politický program jde proti tradiční demokratickým konceptům západních sponzorů kyjevské vlády. „Západ bude muset toto dilema řešit,“ napsala agentura AP.

V Kyjevě se navíc šíří obavy, že nedělní volby budou doprovázet protesty a zmatky. Přepočítávání hlasů bude výhradně ruční, komplikovat je může nezvykle vysoký počet kandidátů. Ve voličských seznamech jsou údajně desetitisíce „mrtvých duší“, nebožtík se prý dokonce objevil i v jedné kyjevské volební komisi. V řadě okrsků v Kyjevě, Oděse a Charkově se hlásí k registraci davy voličů, které nikdo nezná, na sociálních sítích se licituje o cenu volebních hlasů.

Neklidný Donbas označují ukrajinská média za „černou díru“ voleb. Kontrola hlasování tam zřejmě bude minimální, v Kyjevem kontrolovaných regionech se očekává výrazně nižší aktivita voličů. Povstalci na svém území prezidentské volby bojkotují. Příměří, které bylo vyhlášeno počátkem března, se masivně porušuje. Povstalecká agentura DNA obvinila ukrajinskou armádu, že před volbami zdvojnásobila ostřelování vzbouřeneckých pozic, podle kyjevské agentury Unian separatisté na frontě pálí ze všech zbraní.