„Jsem přesvědčená, že sexuální uspokojení nikdy nebylo pro společnost prioritním aspektem života ženského pohlaví,“ prohlásila na tiskové konferenci na letošním berlínském festivalu Emma Thompson, představitelka Nancy ve filmu Hodně štěstí, pane Veliký. Někteří cynici tvrdí, že herectví je vlastně plačtivé volání o pomoc, což je samozřejmě poněkud příkré rčení redukující umělce tlačící Thespidovu káru na předvádivé oběti talentu, který je dlouhodobě udržuje někde mezi výsluním a pokrajem nervového zhroucení. Neexistuje herec či herečka, kteří by se této jízlivé definici vysmáli s tak podmanivou razancí jako právě Emma Thompson. Vzácná kombinace jiskřivé a sebevědomé inteligence a úžasného smyslu pro humor, s pomocí které se nikdy nebála ostrého vyjádření názoru i na téma vyloženě politické, už několik desítek let patří k jediné umělkyni, jež byla oceněna Oscary nejen jako herečka (Rodinné sídlo, 1993), nýbrž i coby autorka scénáře (Rozum a cit, 1995).

A právě ona je hnací silou snímku, jehož tvůrci slaví letos úspěch na festivalech a který s neméně nadějnými vyhlídkami vstupuje do kinodistribuce.

Emeritní učitelka, starosvětsky elegantní, i když trochu upjatá Nancy se na prahu šedesátky ocitá před zásadním životním krokem. Po nedávné smrti manžela, po jehož boku strávila nevzrušivých třicet let, se rozhodla, že už nikdy nebude předstírat orgasmus. Dosud nepoznané sexuální uspokojení má zařídit pohledný a nonšalantně sebejistý mladík Leo Grande, profesionální společník poskytující služby intimní povahy. Původně plánované ojedinělé setkání v hotelovém pokoji se promění ve čtyři schůzky, během nichž se oběma protagonistům dostane odpovědí na otázky, které neměli v úmyslu si vůbec pokládat.

Hotel je fascinující lokace, ze které sálá chlad anonymního prostředí a zároveň vřelost útočiště nabízejícího spočinutí a prostor pro nejintimnější lidskou činnost. Jako živná půda pro vyprávění nejrůznější povahy se vždy těšil zájmu filmařů, nemůžeme nezmínit Kubrickovo Osvícení, Ztraceno v překladu Sophie Coppoly či Andersonův Grandhotel Budapešť. Na rozdíl od zmíněných ovšem scenáristicko-režisérská dvojice Katy Brand a Sophie Hyde nedovolí Nancy a Leovi opustit čtyři stěny hotelového pokoje. Dobrovolná rezignace na možnost rozptýlit diváka změnou scény by v případě méně kvalitně napsaných a herecky interpretovaných příběhů byla ryzí pošetilostí, vyloučení veřejnosti zde naopak naše vnímání transformace sexuálních dostaveníček v jedinečnou terapii těla i duše činí mnohem intenzivnějším.

Věrohodně zprostředkovaná zásadní proměna postavy či postav jako součást dramatického klenutí příběhu vždy patřila k atributům usnadňujícím cestu filmu k divákům. Na ploše půldruhé hodiny publikum získá nové „známé“, chápavě se pousměje nad jejich počáteční komunikační nemotorností a nechá přes sebe přelít vlnu něhy v okamžicích sdílení traumat z minulosti. Příkladem takového funkčního schématu budiž třeba kultovní Pretty Woman, kterou ostatně někteří zmiňují jako vzdálenou příbuznou Hodně štěstí, pane Veliký. „Leo Grande“ (pro zjednodušení) však zaslouží pochvalu i od náročnějšího konzumenta za důsledné provokování tématem, které se v různých částech světa setkává s různým stupněm nedůvěřivosti. Nejde jen o rovnoprávnost mezi ženou a mužem ve vnímání utišení pohlavních tužeb, snímek tematizuje i nahlížení na tělo u pohlaví kdysi označovaného za slabší, indoktrinaci takzvaných ideálů krásy, kdy ženské sebevědomí týkající se vlastního fyzična je pod neustálým tlakem často stojícím v cestě jeho přijetí.

„Leo Grande“ je vskutku film hodný pozornosti inteligentního diváka, jakkoli se poněkud hloupě znějící tuzemský distribuční název zřejmě snaží o opak. Neklesejme však na mysli, tento druh marketingové „vynalézavosti“ není pouze českou specialitou. Takový western Butch Cassidy a Sundance Kid kdysi vstoupil do italských kin pod titulem Butch Cassidy. Fakt, který snad pobavil Roberta Redforda, na jehož festivalu měl ostatně letos v lednu film Good Luck to You, Leo Grande světovou premiéru.

Hodně štěstí, pane Veliký. Velká Británie 2022, režie Sophie Hyde, scénář Katy Brand, hrají Emma Thompson, Daryl McCormack, Isabella Laughland.