Z Terezína na oběžnou dráhu

Úspěšný start z Bajkonuru. Sojuz míří na ISS a nese i obrázky z Terezína

Z Terezína na oběžnou dráhu
Úspěšný start z Bajkonuru. Sojuz míří na ISS a nese i obrázky z Terezína

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Z kosmodromu Bajkonur odstartovala kosmická loď Sojuz s tříčlennou americko-ruskou posádkou. Astronaut Andrew Feustel má u sebe stejně jako při předchozích výpravách předmět spojený s Českem. Tentokrát je to kopie dvou obrázků z časopisu Vedem, který vydávali chlapci v židovském ghettu vytvořeném nacisty za druhé světové války v Terezíně.

Z kosmodromu v kazašské stepi se vznesla raketa Sojuz-FG nesoucí kosmickou loď Sojuz MS-08 se dvěma americkými astronauty a jedním ruským kosmonautem na palubě. Feustel, jeho krajan Richard Arnold a ruský kosmonaut Oleg Artěmjev mají namířeno k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde doplní stávající jen tříčlennou posádku, kterou tvoří ruský velitel Anton Škaplerov, americký astronaut Scott Tingle a Japonec Norišege Kanai.

Na konci února se z vesmírné stanice vrátili Američané Joe Acab a Mark Vande Hei a Rus Alexandr Misurkin.

Dvaapadesátiletý Feustel je s Českem svázán přes svou manželku Indiru, jejíž matka Alena pochází ze Znojma, otec pak z Indie. Už při prvních dvou letech do kosmu měl u sebe sbírku Jana Nerudy Písně kosmické, českou vlajku a figurku Krtečka.

Feustel prohlásil, že chce nynějším výběrem obrázků uctít památku obětí holokaustu, ale zároveň i prvního izraelského astronauta Ilana Ramona, který zahynul v roce 2003 při misi raketoplánu Columbia. Jde o kresby Petra Ginze, který Vedem založil a v terezínském ghettu nuceně žil dva roky, než ho nacisté v září 1944 zavraždili v osvětimském koncentračním táboře.

Kopii obrázku Měsíční krajina, která odletěla s Feustelem, vzal s sebou při tragickém letu už Ramon. „V té kresbě vidím záměry Petra Ginze – sen utéct a také sen vzít s sebou i ostatní,“ řekl Feustel. „Kdyby každý člověk mohl vidět Zemi z vesmíru, změnilo by nás to,“ dodal.

Feustel není jediným astronautem USA, který se hlásí k českému původu. Polovičním Čechem je po matce i Jim Lovell, který v neděli oslaví devadesátiny, člen posádky nešťastného Apolla 13 a jediný člověk, který dvakrát letěl k Měsíci, aniž by na něm přistál. Do USA přišli počátkem 20. století z Česka a Slovenska například také předci astronauta Eugena Andrewa Cernana, který zemřel loni v lednu ve věku 82 let. Cernan byl v prosinci 1972 posledním člověkem, který zanechal své stopy na povrchu Měsíce. Tehdy měl u sebe i československou vlajku.

České předky má také John Blaha (75), jehož dědeček byl z Herálce u Humpolce. Blaha mimo jiné pracoval na orbitální stanici Mir.

,