Sledování nakažených a další omezování. Vláda se chce vyhnout i placení škod
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Vláda Andreje Babiše se znovu snaží vyhnou placení škod a k tomu navíc kontrole ze strany Poslanecké sněmovny. Vyplývá to z návrhu novely zákona o veřejném zdraví, která by nově dala velkou pravomoc resortu zdravotnictví například omezit či zakázat cestování, obchody či vybrané služby. Kromě toho také návrh počítá s tím, že by hygiena mohla sledovat mobilní telefony nakažených občanů. Proti návrhu se už bouří opozice a podle odborníků je také velmi pravděpodobné, že se jedná o protiústavní zásah.
Kabinet Andreje Babiše návrh skryl do novely, která měla především řešit centralizaci řízení hygienických stanic. Nynější krajské hygienické stanice by přešly pod Státní hygienickou službu. Zákon ale také notně posiluje pravomoci hlavního hygienika, který by mohl rozhodovat, jaké obchody či provozovny omezí či zakáže. V oblasti služeb by tak měl pravomoc zasáhnout do kadeřnictví, služeb masérů, tetovacích salónů, solárií, saun či koupališť. Pravomoc by se také týkala uzavření vysokých škol či zamezení shromažďování lidí. Kromě toho novela neprošla standardním připomínkovým řízením.
Oproti tomu se v návrhu nic nepíše o možnosti náhrad škod, které by podnikatelům při uzavření obchodů či provozoven vznikly. Podobnou taktiku už Babišova vláda zvolila na jaře, kdy se v nouzovém stavu neřídila krizovým zákonem ale právě opatřeními, která byla vydána ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Tím se kabinet snažil docílit toho, aby nemusel podnikatelům v budoucnu proplácet náhrady škod, protože podle krizového zákona jim téměř automaticky náleží.
Změnu právní taktiky úspěšně napadl právník a expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál. Právě ten také upozornil, že se potají chystá novela zákona o ochraně veřejného zdraví. „Jako červená nit se touto epidemií táhne snaha vlády o dvě věci. Tedy vyhnout se parlamentnímu přezkumu a vyhnout se náhradám škody, které jsou v tomto případě enormní. To bylo nejlépe vidět na mechanismu, který se mi podařilo úspěšně napadnout soudně. Tedy vydávat opatření přes ministra zdravotnictví podle stávajícího zákona o ochraně veřejného zdraví,“ řekl pro Echo24 Dostál.
Vláda tak nyní chce schválit změnu, která by velkým způsobem zasahovala do lidských práv. To přitom právníci kritizovali již na jaře, protože jen ministr zdravotnictví by neměl mít tak obrovskou pravomoc. „Určitě je lepší, když o opatřeních rozhoduje vláda. Jakékoliv razantní a plošné omezení základních svobod, by mělo mít licenci od parlamentu,“ říká Dostál s tím, že se podle něj jedná o protiústavní krok. „Sice výkonná opatření vydává výkonná moc, tedy vláda, ale zásahy do základních práv a svobod lze akorát zákonem. Nyní by to bylo tak, že by parlament odevzdal svou možnost zasahovat do základních práv vládě. Sněmovna by pak neměla jinou funkci, než vyhlásit nedůvěru vládě,“ řekl pro Echo24 Dostál.
Kromě těchto pravomocí dojde i k posílení role hygieny. Ta by nově mohla například sledovat mobilní telefon jakéhokoliv občana, pokud úředník vyhodnotí, že je jedinec nakažený koronavirem. To kritizují také opoziční strany, které chtějí návrh zákona smést ze stolu. „Vznik Velkého bratra, který bude trasovat váš mobilní telefon, by byl značným osekáním osobních svobod. A to aniž by zákon jasně definoval dohled nebo kontrolu nad takovým šmírováním a zneužitelností dat,“ řekl pirátský poslanec Petr Třešňák.
K němu se přidávají i poslanci ODS, podle kterých je návrh vlády Andreje Babiše jen špatným žertem nebo přípravou na další odvolání ministra zdravotnictví. „Pokud se jedná o selektivní monitorování telefonu bez souhlasu držitele, pak by se bez individuálního souhlasu soudu jednalo o porušení Listiny i mezinárodních závazků. Zřejmě příliš naslouchají čínskému prezidentovi,“ řekl šéf ústavněprávního výboru Marek Benda.