Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch se v odůvodnění k zastavení stíhání všech obviněných v kauze Čapí hnízdo vrátil i k případu Babišova syna Andreje, který je v souvislosti s farmou vyšetřován zvlášť. Tvrzení, že akcie společnosti koupil svým dětem, označuje za účelové a pozastavuje se nad tím, že Andrej Babiš ml. byl v té době v USA a ani po návratu se nijak neangažoval. To by mohlo podporovat tezi, že byl Babišův syn bílým koněm, píše server Seznam Zprávy.

Podle Jaroslava Šarocha se Babišovo tvrzení, že koupil akcie farmy Čapí hnízdo svým dětem, které chtěly podnikat, zdá jako účelové.„Uvažované náklady na výstavbu areálu a jeho provoz byly přitom takové, že byly i pro společnosti ze skupiny Agrofert nepřijatelné. Nehledě k tomu, že v době nákupu akcií byl odděleně stíhaný Andrej Babiš ml. v USA, kde se připravoval na profesní dráhu pilota, a ani po návratu se ve společnosti Čapí hnízdo nijak neangažoval,“ uvedl žalobce v odůvodnění k zastavení stíhání.

Akcie firmy tehdy získali Andrej Babiš mladší, jeho sestra a partnerka Babiše staršího (nynější manželka) Monika. V únoru 2008 se dalším spolumajitelem stal Martin Herodes, bratr Moniky Babišové. Za účelovou označuje žalobce Šaroch i roli Babišovi dcery a prodej 60 % akcií Martinu Herodesovi. Ten nebyl formálně s Babišem příbuzný a Babiš tak podle Šarocha mohl tvrdit, že nemá Babiš stoprocentní vliv ani na většinu hlasovacích práv akcionářů. Opak by totiž mohl dotaci pro podnik zkomplikovat.

Kauza kolem údajného únosu premiérova syna z prvního manželství vypukla začátkem loňského listopadu po zveřejnění reportáže, v níž Andrej Babiš mladší hovořil o tom, že jej otcovi spolupracovníci drželi na Krymu. Premiér podle něj chtěl, aby kvůli kauze Čapí hnízdo zmizel z ČR. V reportáži, kterou zveřejnil server Seznam Zprávy, Babiš mladší mimo jiné řekl, že k farmě Čapí hnízdo, kvůli níž on (a v té době i jeho otec) čelí obvinění z dotačního podvodu, podepisoval nějaké dokumenty, ale nevěděl, co podepisuje.

Státní zástupce: Vědomě účelové jednání je prokázané

Státní zástupce v odůvodnění píše, že považuje za prokázané, že obvinění jednali „vědomě účelově“, aby společnost padesátimilionovou dotaci získala. Na obžalobu to ale nestačilo, protože se podle žalobce nestal trestný čin. O vědomém účelovém jednání píše státní zástupce na poslední straně devadesátistránkového dokumentu. „Závěrem tedy konstatuji, že přestože považuji za prokázané, že zejm. obv. Ing. (jméno je v dokumentu začerněno), Ph. D., a obv. Ing. (jméno je opět začerněno) jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace v rámci ROP NUTS 2 na výstavbu MKA ČH, a že existovalo spojení mezi společnostmi (začerněno) a (začerněno) a příp. dalšími společnostmi ze skupiny (začerněno) prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně, nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost (začerněno) nebyla v době podání žádosti o dotaci či následné době do rozhodnutí o poskytnutí dotace (…) nezávislým podnikem, (...),“ uvádí Šaroch v usnesení. Usnesení pokračuje tím, že nebyly naplněny všechny znaky skutkové podstaty trestných činů, pro které bylo trestní stíhání zahájeno.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. O rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert.

Propojení Čapího hnízda s Agrofertem podle Erazíma nehrálo roli, protože si oba podniky nekonkurovaly, ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. Babiš dlouhodobě odmítal, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného. Stíhání kromě něj čelili i jeho blízcí a bývalí představitelé společnosti Farma Čapí hnízdo.