Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo mapu stupňů pohotovosti podle epidemiologické situace, tedy tzv. semafor. Nejhůře je na tom v tuto chvíli Praha a Moravskoslezský kraj, které jsou těsně pod druhým stupněm (celkově třetím na čtyřstupňově stupnici). Mapu na tiskové konferenci představila hlavní hygienička Jarmila Rážová. Pražská hygienička Zdeňka Jágrová uvedla, že jakmile to počasí dovolí, vrátí se povinné nošení roušek i v povrchové dopravě.

Čtyřstupňový systém se bude aktualizovat každý týden na základě páteční domluvy mezi krajskými hygieniky a hlavní hygieničkou Rážovou. „Není to robotický systém, který by automaticky uvalil nějaká opatření. Hodnotí se pětadvacet parametrů a je výsledkem souhrnu denního sledování. Konečné rozhodnutí o daném stupni je výstupem odborné expertizy epidemiologů a hygieniků“ uvedla Rážová. Stupně se na mapě pohybují od nulového až po třetí.

Epidemiologická situace v Česku se nyní podle hygieniků regionálně zásadně liší. Celkově je dobrá, ale vyskytují se lokální ohniska nákazy. Jedno z největších se nedávno objevilo v pražském nočním klubu Techtle Mechtle, v jehož souvislosti se podle premiéra Andreje Babiše nakazilo už 219 lidí. „Praha a Moravskoslezský kraj se pohybují na hranici mezi jedničkou a dvojkou. Ta hranice je 21 procent neurčených zdrojů nákazy. Oba kraje se pohybují pod tímto procentem,“ vysvětlila Rážová. Zelenou barvou jsou označeny dále Prachaticko nebo Jihlavsko.

„V Praze, která má obrovskou aglomeraci, je jasné, že výskyt viru bude vyšší než v jiných částech republiky, kde je hustota populace nižší. Stále se v Praze potýkáme s vysokým výskytem nákazy, od začátku března nebyl žádný den, kdy by nepřibyl žádný nakažený,“ uvedla šéfka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová. „Snažíme se vždy dohledat všechny zdroje nemoci a s vypětím všech sil se udržíme pod těmi 21 procenty,“ dodala. To, že je Praha označena na mapě zelenou, označila Jágrová za relativní úspěch, ale dodala, že pracovat bude třeba neustále.

Jágrová uvedla, že jakmile to počasí dovolí, respektive jakmile odezní letní horka, vrátí se i povinnost nosit roušku v povrchové hromadné tramvaje – tedy v autobusech či v tramvajích. „Nemůžu ale přesně říct, kdy to bude, zda to bude třeba 2. září nebo později,“ uvedla Jágrová s tím, že plošné zavádění roušek například na školách se neplánuje.

Dodala, že školy už se s největší pravděpodobností zavírat plošně nebudou. „Zřejmě by to šlo dělat jako v jiných případech různých epidemií. Kdyby šlo o třídu 2.A, tak nakažený žák půjde do izolace, jeho soused z lavice do karantény a zbytek třídy bude mít upravený režim, posunuté přestávky a na oběd budou žáci chodit jako poslední,“ uvedla Jágrová.

„S plným vědomím prohlašuji, že z dostupných informací můžeme současnou epidemiologickou situací označit jako dobrou. Virus jen tak nezmizí. V létě se snadno předává, ale ztrácí svou průraznou sílu,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek s tím, že se velice dobře daří ochraňovat především ohroženou seniorní část populace.

„V Moravskoslezském kraji jsme naprosto evidentně svědky zpomalování epidemie, situace se zde zklidňuje. Reprodukční číslo se pohybuje pod úrovní 1,00, což znamená, že jeden nakažený nakazí v průměru méně než jednoho dalšího člověka,“ připomněl Dušek. Celkem je v Moravskoslezském kraji 4554 nakažených, počet by se podle predikcí ÚZIS dostat na hranici pěti tisíc.

Skórovací systém se dělí na sledování denních výkyvů a týdenních trendů. Mezi denní výkyvy patří například náhlý růst pacientů nebo zásah ohrožených skupin. Naopak v týdenních trendech se sleduje, zda je nárůst počtu pacientů setrvalý, zda zesiluje riziko nákazy u rizikových skupin nebo zda počet nakažených ohrožuje počet volných míst v nemocnicích.

Dušek označil za nejdůležitější parametry právě ohrožení kapacity jednotek intenzivní péče, riziko pro zranitelné skupiny, významnost eskalace trendu a forma šíření nemoci nebo podíl pozitivních záchytů z provedených testů. „Denně jsou hodnoceny všechny parametry. Krajské hygienické stanice denně publikují data za stejný den. Z denního sběru dat se udělá týdenní souhrn a dojde k odbornému, epidemiologickému rozhodnutí,“ uvedl Dušek.