Přílišná ekonomická závislost České republiky na Německu si začíná vybírat svou daň. Statistika Českého statistického úřad jasně ukazuje jaký má zpomalování německé ekonomiky negativní vliv na rozvoj českého průmyslu. Průmyslová výroba v Česku v březnu výrazně zpomalila meziroční růst na 0,1 procenta z únorových 1,5 procenta. Růst setrvale podporuje produkce v automobilovém průmyslu, na aktuálním poklesu se podílela energetika. Pokud se nebude zvyšovat průmyslová výroba, stoupne nezaměstnanost.

Stagnace průmyslové výroby souvisí s celkovým útlumem české ekonomiky a s negativním vývojem u obchodních partnerů v čele s Německem, shodují se analytici. Průmyslová produkce v březnu letošního roku meziročně vzrostla o 0,1 procenta. V meziměsíčním srovnání však průmyslová produkce poklesla o 0,1 procenta. Ke špatným výsledkům přispělo především odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Nedařilo se ani odvětví opravy a instalace strojů a zařízení.

„Hlavní příčina spočívá v německé chřipce, protože německá ekonomika se dostává do stagnace jako celek, což navazuje na horší úroveň německého exportu. V souvislosti s obchodními válkami mají Němci problém vyvážet na zahraniční trhy. V důsledku toho máme problém v odbytu našich subdodávek do Německa. Tím pádem tedy už naše průmyslová výroba nejede na plné obrátky jako v minulých letech,“ vysvětlil pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. 

Zároveň upozornil na fakt, že do budoucna představuje stagnace průmyslu potenciální problém pro zaměstnanost. „Je evidentní, že průmysl jde směrem automatizace výroby a jestliže nebudeme zvyšovat průmyslovou výrobu, tak náročnost na zaměstnance bude klesat. Tím pádem můžeme v nějakém střednědobém horizontu počítat, s tím, že se může výrazně snížit zaměstnanost v průmyslu. Proto bychom se měli snažit, aby průmysl dál navyšoval kapacitu a udržoval zaměstnanost minimálně na současné úrovni,“ řekl Křeček pro Echo24.

Hlavní ekonom Deilotte David Marek míní, že průmysl je za vrcholem svého cyklu, o čemž svědčí mimo jiné pokračující pokles zaměstnanosti. „Počet osob zaměstnaných v průmyslu meziročně klesl o 0,2 procenta. Také tempo růstu mezd zvolnilo. Průměrná hrubá mzdy meziročně stoupla o 5,2 procenta. Při stagnaci produkce se ovšem i tak jednotkové mzdové náklady zvýšily o 4,9 procenta. Za celý letošní rok očekáváme zvýšení průmyslové výroby zhruba o jedno procento,“ doplnil.

Výroba motorových vozidel se v březnu meziročně zvýšila o 3,7 procenta, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení o 14,5 procenta. Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se snížila o 13,8 procenta. Klesly také opravy a instalace strojů o 7,4 procenta a výroba v hutnictví a slévárenství o 4,3 procenta.

Tržby v průmyslu v březnu meziročně vzrostly o 5,4 procenta. Z přímého vývozu se zvýšily o 5,1 procenta. Domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, stouply o 5,8 procenta. Hodnota nových zakázek ve sledovaných odvětvích se proti loňskému březnu zvýšila o šest procent hlavně díky objednávkám ostatních dopravních prostředků a také počítačů a elektronických přístrojů. Zakázky ze zahraničí vzrostly o 2,4 procenta, tuzemské stouply o 14,3 procenta.

Zaměstnanců v průmyslu v březnu meziročně ubylo o 0,2 procenta. Jejich průměrná mzda proti loňsku vzrostla o 5,2 procenta.