Hotely v Praze opustí až 65 % zaměstnanců. Z krize se turismus dostane až za 4 roky
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Masivní výpadek zahraničního turismu v důsledku koronavirové krize tvrdě dopadá na mnoho hotelů v centru hlavního města. Řada z nich snížila stav svých zaměstnanců – dle odhadů o více než 40 % a do konce roku může výpověď dostat celkem až 65 % zaměstnanců. Praze chybí především asijští turisté, kteří v metropoli tradičně utrácejí nejvíce peněz. Do Prahy se sice pomalu vrací turisté z Německa či z Rakouska, ale ti zase příliš nevyužívají hotelové kapacity.
Ve druhém čtvrtletí se v hotelech, penzionech a kempech v hlavním městě ubytovalo jen 138 187 lidí, což je o 93,6 procenta méně než před rokem. Kvůli uzavřeným hranicím a omezení cestování nepřijeli hlavně zahraniční návštěvníci, kteří dříve tvořili většinu hostů pražských ubytovacích zařízení. Počet nocí, které v české metropoli lidé strávili, klesl meziročně o 94,9 procenta na 255 652. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
V hlavním městě je ohroženo až 36 tisíc pracovních míst. V Praze činil červnový propad spotřeby cestovního ruchu 45 %. „Naprosto vymizeli turisté z Asie, neboť téměř neexistuje letecké spojení. To je samozřejmě velká rána zejména pro Prahu a Český Krumlov, protože turisté z Číny a Korey patří mezi ty, kteří utrácejí nejvíce ze všech,“ sdělil pro Echo24 Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Celkový negativní dopad výpadku hotelových služeb v centru metropole do ekonomiky celé země bude jen za letošní rok 24 až 36 miliard korun. Vyplývá to z analýzy a ekonomického modelu spolku Centrum žije, který mapuje škody na ekonomice centra Prahy způsobené negativním dopadem pandemie na zahraniční turistiku a zároveň připravuje návrh způsobů jejich řešení. Jinak hrozí centru hlavního města značné ekonomické problémy, jejichž dopad negativně ovlivní ekonomiku celé země.
Z turismu zbyly jen trosky
Z cestovního ruchu zbyly jen trosky, říkají ekonomové. „Cestovní ruch v České republice byl ve druhém čtvrtletí letošního roku knokautován a zbyly z něj jen trosky. Ubytovací zařízení fungovala v podstatě jen pro domácí klientelu a cizince z okolních států. Lidé mimo Evropu k nám prakticky úplně přestali jezdit,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Obsazenost hotelů je oproti loňsku mizivá. „Dle našeho předpokladu bude v porovnání s loňským rokem celková obsazenost hotelů v centru Prahy v letošním roce pouze okolo 30 %, přičemž tržby klesnou pravděpodobně až na 20 % úrovně roku 2019. V příštím roce se obsazenost dle předpokladů zvýší na polovinu a bude postupně růst až do roku 2024, kdy by se měla dostat zpět přes 80 %, tedy na průměrnou úroveň před nástupem koronaviru. Sazby za pokoj poklesnou letos v průměru na 60 až 70 % úrovně loňského roku, nicméně se zvyšováním obsazenosti se očekává jejich návrat k původním hodnotám,“ uvedl Michal Chour, předseda spolku Centrum žije, který je rovněž generálním ředitelem hotelu Alcron.
Krize turismu však nedopadá pouze na hotely. „Zdaleka to ale není jen o provozovatelích hotelů, restaurací či maloobchodů. Jen hotely v centru Prahy utratí dle odhadů za normální situace každý rok až 5 miliard ročně u svých dodavatelů, u kterých pracuje dalších přibližně 9 tisíc zaměstnanců. Negativní ekonomický dopad se tak rozprostře do celé ekonomiky i mimo území hlavního města,“ uvedl David Mazáček, ředitel Institutu strategického investování Fakulty financí a účetnictví VŠE a člen výboru spolku Centrum žije. Spolek nyní i s dalšími ekonomickými a právními experty pracuje na analýzách a návrzích, jak efektivně provozovatelům pomoci ze strany státu a města tak, aby opatření zbytečně nezatížila státní rozpočet.
Až 62 % turistů míří do České republiky
„Celkový negativní dopad výpadku hotelových služeb v centru Prahy do ekonomiky celé země bude do roku 2024, kdy se předpokládá návrat na úroveň loňského roku, celkem 46 až 70 miliard korun,“ doplňuje Michal Chour, předseda spolku Centrum žije. „Stávající situace je nejen hrozbou propadu ekonomiky centra Prahy a možného kolapsu některých segmentů podnikání, ale zároveň i příležitostí k restrukturalizaci a zacílení na kvalitnější turistiku. Chceme v centru slušné turisty, nikoliv pouze alkoholovou turistiku. Jde nám o zachování kvalitního prostředí, které budou moci slušní turisté využívat – a to bez fungujících obchodů, restaurací, hotelů a dalších služeb nebude možné,“ dodává.
Koronavirová krize způsobila v hlavním městě masivní výpadek turismu s negativním dopadem do ekonomiky celé republiky. Až 62 % všech zahraničních návštěvníků České republiky totiž míří právě do Prahy, kde utratí miliardy korun ročně. Na celé částce vynaložené turisty v hlavním městě se návštěvníci ze zahraničí podílejí až 88 procenty.
Nejpostiženější je centrum Prahy, kde doposud plných 95 % turistů tvořili cizinci, přitom více než polovina z nich nepochází z kontinentální Evropy. Mezi regiony s nejpostiženější ztrátou zahraničního turismu patří například i Karlovy Vary nebo Český Krumlov. Praha je na tom ale zdaleka nejhůře, počet hostů zde doposud klesl i o více než 70 %. Absenci turistů pociťují nejen provozovatelé působící v centru města, ale dopadne negativně na celou českou ekonomiku. Bez vhodných opatření se odhaduje celkový negativní dopad výpadku turismu v centru Prahy do ekonomiky země na 150 až 200 miliard korun.