Vláda požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu kvůli opatřením proti šíření koronaviru o 30 dní. O schválení návrhu vládou informoval vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). I když čísla nově nakažených napovídají útlumu epidemie, stále podle něj není zvladatelná standardními cestami. Nynější stav nouze vyhlášený kvůli covidu-19 končí 28. března. Ve sněmovně vláda zatím podporu vyjednanou nemá. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce s opozicí o prodloužení jednat ve středu. Podklady k účinnosti dosavadních opatření by měly obdržet opoziční strany v pondělí.

„Budeme pečlivě a trpělivě vysvětlovat,“ uvedl Hamáček k plánovaným jednáním s opozicí. Systém opatření podle něj zabírá, ovšem jako celek. Opatření jsou navzájem provázána, když jedno vyndáme, nebude celek fungovat stále stejně, hájil Hamáček zejména pokračování zákazu opouštění okresů. Že okresní uzávěra není zbytečná, podle něj ukázalo to, že nejvíc se situace zlepšila v okresech, které byly uzavřeny jako první. Důkazem je podle vicepremiéra i to, že do moravských krajů nedorazila nová mutace viru s takovou intenzitou jako na západ Čech. Věří, že se na prodloužení kabinet s poslanci dohodne.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) doplnil, že přísná opatření je třeba udržet minimálně do Velikonoc, a to včetně meziokresních uzávěr. Podle Hamáčka epidemie není stále zvladatelná standardními prostředky, proto vláda trvá na nutnosti prodloužení nouzového stavu. „Pokud by se stal zázrak, není nic jednoduššího než ho zrušit,“ uvedl.

Nouzový stav v Česku platí nepřetržitě od loňského 5. října, nově ho mohou při nižší síle epidemie vystřídat opatření podle pandemického zákona. Což během tiskové konference zdůraznil Blatný. „Budeme postupovat podle pandemického zákona,“ uvedl s tím, že s významnými opatřeními mají Češi počítat po několik následujících měsíců a prioritou je návrat žáků a studentů do škol.

Po říjnovém vyhlášení nouzového stavu poslanci několikrát žádost vlády o jeho prodloužení podpořili. Menšinová vláda se přitom opírala o podporu komunistů. Poslední návrh na prodloužení nouzového stavu do 16. března ale Sněmovna nepodpořila, když pro nehlasovali ani komunisté. Mimořádný stav tak měl skončit v polovině února, kabinet však na žádost hejtmanů vyhlásil navazující nouzový stav znovu. Podle řady právníků či 35 senátorů, kteří podali návrh na přezkum Ústavnímu soudu, se tak stalo v rozporu s ústavou. Poslanecká sněmovna tento nouzový stav odmítla prodloužit a zároveň vybídla kabinet, aby v případě potřeby vyhlásila nový. Vláda tak učinila 26. února.