Podnikatel a finančník Petr Kellner, který v sobotu zemřel, měl pověst nejbohatšího a jednoho z nejvlivnějších Čechů a taky poněkud tajemného muže. Miliardář zahynul při pádu vrtulníku na Aljašce ve věku 56 let, se na veřejnosti příliš neukazoval, s médií komunikoval jen zřídka.

Každoročně i proto budila velkou pozornost výroční zpráva jeho skupiny PPF, ve které Kellner nejen zveřejňoval svou – jinak vzácně publikovanou – aktuální fotografii, ale také představoval svůj pohled na svět byznysu, ale nejen ten. Naposledy vyšla loni v červenci.

„Za dobu existence PPF ještě nikdy nebyl tak velký rozdíl mezi světem, který naše výroční zpráva popisuje, a světem, v němž se nachází. V roce 2019 se světu ještě dařilo,“ napsal loni Kellner, jehož firma (měl v ní téměř 99procentní podíl) v roce 2019 vykázala hospodářský výsledek po zdanění 935 milionů eur (24,5 miliardy korun). „Pandemie všem bez rozdílu ukázala relativitu věcí, které jsme považovali za zásadní a neměnné. Díky tomu teď všichni víc přemýšlíme o tom, co je v životě skutečně důležité,“ dodal a zmínil rodinu, děti, zdraví a svobodu Kellner, podle jehož slov „je každá krize současně příležitost a že problémy jsou od toho, abychom je řešili a překonávali“.

Kellner byl s náskokem nejbohatší Čech, od března roku 2006 jej časopis Forbes řadil do celosvětového žebříčku miliardářů. Zatímco před 15 lety byl s majetkem odhadovaným na 75 miliard korun na 224. místě, loni v dubnu už mu americké vydání magazínu přiřklo 14,9 miliardy dolarů (373 miliard korun) a 68. místo. „Neodhaduju. Vím, že je to čtivé, ale není to nejdůležitější,“ řekl před lety Kellner k podobným žebříčkům v jednom ze vzácných rozhovorů v MfD. A v jiném se svěřil s tím, co by chtěl, aby po něm zůstalo. „Mám to hodně spojené: Kellner a PPF. Jednou bych chtěl, aby se na PPF koukalo jako na firmu, která to někam dotáhla,“ řekl v roce 2007.

Do světa „velkých peněz“ se absolvent pražské Vysoké školy ekonomické Kellner probojoval díky úspěchu čtyř privatizačních fondů spadajících pod Správu prvního privatizačního fondu a. s. (Správa PPF). Tu založil spolu se dvěma společníky. Peníze na „rozjezd“ mu půjčil teplický sklářský holding Sklo Union vedený Štěpánem Popovičem. První privatizační fond (PPF) v kupónové privatizaci získal akcie více než dvou stovek firem v hodnotě přesahující pět miliard korun. O jeho začátcích Popovič po letech řekl, že Kellner přesně věděl, co chce, měl v sobě obrovské charisma a v té době jako jediný věděl, jak má fungovat investiční společnost.

Podle některých spekulací tisku však úspěchy Kellnera, který v začátcích kariéry chvíli pracoval i jako filmový produkční na Barrandově, stály také nadstandardní vztahy s některými politiky. Poprvé se o tom psalo už kolem patrně nejvýznamnějšího kroku v rozmachu PPF, kterým bylo ovládnutí České pojišťovny (prvních 20 procent akcií koupila skupina v roce 1996), v jejíchž orgánech následně zasedl exministr financí Ivan Kočárník. „Kellner žádnou mou intervenci nebo podporu pro získání majority v České pojišťovně prostě nepotřeboval. Vše nakupoval na volném trhu za tržní ceny,“ řekl před dvěma lety Kočárník Lidovým novinám.

O Kellnerových vztazích s politiky se často psalo také v posledních letech, zejména v souvislosti s angažmá PPF v Číně. Kellner, případně jeho nejbližší spolupracovníci, opakovaně doprovázeli prezidenta Miloše Zemana při jeho návštěvách „říše středu“, majitel skupiny PPF byl například se Zemanem u čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v roce 2014. Zeman se poté z Číny vracel letadlem pronajatým společnostmi PPF a J&T místo vládním speciálem, což vzbudilo kritiku. Na jaře 2019 pak Kellner osobně jednal s tehdejším předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS), když se zmiňoval čínský vliv na bezpečnost telekomunikačních sítí.

Telekomunikace ve patří vedle finančních služeb nebo strojírenství k nejviditelnějším částem podnikání Kellnerem založené firmy, v roce 2014 PPF převzala Telefónicu Czech Republic, kterou rozdělila na operátora O2 Czech Republic a správce infrastruktury CETIN. Loni se pak Petr Kellner po mnoha letech vrátil do médií, když PPF prostřednictvím koupě společnosti Central European Media Enterprises (CME) získala několik východoevropských televizí včetně české Novy. Tu už skupina v minulosti po sporech kolem Vladimíra Železného ovládla, v roce 2004 ji ale po zhruba dvou letech prodala právě do rukou CME.

Kromě působení ve skupině PPF byl Kellner známý řadou dalších aktivit. S manželkou Renátou v roce 2002 založil Nadaci Educa (od roku 2009 pak The Kellner Family Foundation), která podporuje vzdělanost sociálně znevýhodněných studentů, nebo soukromé gymnázium pro nadané děti v Babicích u Prahy. Stálou pozornost médií přitahoval Kellnerův soukromý majetek. Jeho vila ve Vraném nad Vltavou od známého architekta Josefa Pleskota z poloviny 90. let se dostala do učebnic architektury. K jeho soukromému majetku podle dostupných informací patří rezidence v Podkozí na Berounsku, vila na pražské Hanspaulce nebo chalupa v Jizerce na Jablonecku.

Kellner se narodil 20. května 1964 v České Lípě, mládí prožil v Liberci. Podle dostupných informací byl podruhé ženatý a měl čtyři děti. Nejznámějším z jeho potomků je Anna Kellnerová, úspěšná závodnice v parkurovém skákání. V roce 2018 vzbudila pozornost koupě špičkového koně Catch me if you can, o kterého stála i dcera amerického miliardáře Billa Gatese. Německý majitel desetileté klisny Paul Schockemöhle ji tehdy podle listu Bild odmítl za osm milionů eur (208 milionů korun) prodat. Uspěl až Kellner, který za klisnu zaplatil čtvrt miliardy korun. Partnerem Anny Kellnerové je podle médií další český miliardář Daniel Křetínský, kterého Forbes řadí na třetí místo žebříčku.