STŘET ZÁJMŮ

Nechápu, proč bychom se měli řídit právním výkladem Agrofertu, říká europoslanec Zdechovský

STŘET ZÁJMŮ
Nechápu, proč bychom se měli řídit právním výkladem Agrofertu, říká europoslanec Zdechovský

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Poslanci z kontrolního výboru Evropského parlamentu ve čtvrtek v nezávazných doporučeních vyzvali Českou republiku, aby řešila střet zájmů svého premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády by podle nich měl v případě, že se střet zájmů prokáže, rezignovat, přestat skrze své firmy čerpat finance nebo zveřejnit informace o kauze Čapí hnízdo. Doporučení sice jsou nezávazná, ale Andrej Babiš by se jimi měl začít řídit, míní člen výboru, český europoslanec Tomáš Zdechovský. „Nechápu, proč by v České republice měl být speciální právní výklad, který se opírá víc o právní výklad Agrofertu než výklad Evropské komise,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24.

Jaká by měla být odpověď českých úřadů na vaše doporučení?

České úřady by se doporučení měly pořádně nastudovat a měly by začít postupovat tak, jak se má. Ukázalo se třeba, že to, že subjekt není ve střetu zájmů, se v České republice dokládá čestným prohlášením. Přišli jsme na četné případy, kdy ty subjekty opakovaně lhaly a díky tomu pobírají neoprávněně dotace. Tento způsob se musí naprosto měnit.

Mají taková nezávazná doporučení vůbec smysl?

Ano, mají. V případě, že někdo nechápe, co je to doporučení, tak to potom bude muset pochopit v momentě, kdy to zavedeme jako legislativu. Ve 26 členských státech všichni ta doporučení chápou a aplikují. Nechápu, proč by v České republice měl být speciální právní výklad, který se opírá víc o právní výklad Agrofertu než výklad Evropské komise. Naše mise ukázala, že úřady jdou na ruku Andreji Babišovi a jeho firmám a naše trpělivost má určitou mez.

Mluvil jste o docházející trpělivosti. Co by následovalo v případě, že by se nic nezměnilo? Co lze očekávat?

Pak by výbor mohl požádat Evropskou komisy, aby prověřila, zda je fungování některých fondů a proplácení žádostí v souladu s evropským právem. Následovat by mohlo zastavení čerpání některých fondů. Myslíme si, že jsme se opravdu celou dobu snažili chovat slušně, snažili jsme se vysvětlovat, ale to nejde dělat donekonečna.

V takovém případě by byla na místě další mise do České republiky, schůzky s Andrejem Babišem? Jak by to vypadalo?

Ty schůzky už probíhají. Probíhají i s českými ministerstvy, které jsou kompetentní o těchto věcech rozhodovat. Evropská komise má ale bohužel z těch diskuzí často pocit, že české orgány se snaží na těch schůzkách argumentovat jen minimálně a nesnaží se zohlednit doporučení Evropské komise. To je v České republice opravdu zásadní problém.

Existuje pro tuhle situaci vůbec nějaký precedens z cizích zemí?

Ano, existuje ze Slovenska, kde docházelo systematicky k rozkrádání evropských dotací. Naštěstí před dvěma lety zvolili po vraždě jednoho z novinářů, který na to poukazoval (Jána Kuciaka – poznámka redakce), poměrně tvrdý postup.

A co si z toho máme vzít tady v České republice?

Možná by se mohli čeští úředníci seznámit s tím, jakým způsobem to na Slovensku dopadlo a jak se tam nyní postupuje. Žádný strom neroste do země a ty podvody budeme chtít vyřešit. Nikoliv jen po těch firmách, které dnes čerpají dotace v rozporu s nařízením Evropské komise, ale i po konkrétních úřednících, kteří bohužel doporučení také nerespektují.

Naše orgány by se měly začít zabývat případy, které jsou systematicky zametány pod koberec. Třeba to, když se nevyšetří podezření, že u nás někdo daňově optimalizoval peníze z Německa nebo další věci, které se týkají právě firem Andreje Babiše. To je pro nás poměrně alarmující.

 

Jan Hrdlička

8. května 2020