Sedmadvacet zemí Evropské unie a Británie se dnes v noci dohodly na odkladu britského odchodu z EU do 31. října s tím, že pokud britský parlament schválí dohodu o vystoupení, odejde země z unie dřív.

Novinářům to v noci po mimořádném summitu EU k brexitu řekl předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk. Brity vyzval, aby získaný čas nepromarnili. Mayová slíbila, že se bude dál snažit najít východisko z brexitové krize a dosáhnout schválení dohody v britském parlamentu.

"Pro Spojené království to znamená dodatečných šest měsíců. V této době bude další postup plně v britských rukou," prohlásil Tusk. Britská strana podle něj může nejen ratifikovat smlouvu, ale také přehodnotit celou svou strategii okolo brexitu.

To by mohlo vést ke změnám politické deklarace popisující společnou představu budoucích vztahů, ale ne v textu samotné dohody o spořádaném britském odchodu, uvedl předseda Evropské rady. Připomněl, že až do konce října má také Británie stále možnost svou žádost o odchod zcela stáhnout. Na konci června hodlá Tusk šéfy států a vlád informovat o vývoji dění kolem brexitu.

Premiérka Theresa Mayová na závěr summitu zdůraznila, že Británie může EU opustit dřív než 31. října, pokud parlament schválí dohodu s EU. Vyloučené podle ní není ani to, že Británie nakonec z EU odejde ještě před volbami do Evropského parlamentu, které se budou konat mezi 23. a 26. květnem.

Britská premiérka také uznala, že řada lidí je "obrovsky frustrovaná" z toho, že požádala o další odklad. "Nepředstírám, že příštích pár týdnů bude lehkých, nebo že existuje jednoduchá cesta z patu v parlamentu, ale máme jako politici povinnost najít způsob, jak naplnit demokratické rozhodnutí z referenda, zajistit brexit a posunout naši zemi kupředu," řekla Mayová.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při odchodu novinářům řekl, že noční dohoda je "nejlepší možný kompromis". Sedmadvacítka podle něj udržela jednotu, Británie dostala čas na schválení rozvodové dohody a podařilo se také zajistit hladké fungování unijních institucí.

Německá kancléřka Angela Merkelová hovořila na závěrečné tiskové konferenci o "velmi intenzivním, velmi dobrém večeru", který ukázal jednotu Evropské unie.

Irský premiér Leo Varadkar míní, že odklad dává Británii čas na dohodu mezi vládou a opozicí a na ratifikaci dohody o spořádaném odchodu. "Je to tři roky od referenda a máme za to, že je na čase, aby se Británie rozhodla. Tak jim k tomu dáváme čas," řekl Varadkar. Například nizozemský premiér Mark Rutte má za velmi nepravděpodobné, že by sedmadvacítka v říjnu mohla rozhodnout ještě i o třetím odkladu britského konce v unii.

"Británie bude dál upřímně spolupracovat jako plnoprávný členský stát se všemi právy a jako blízký přítel a důvěryhodný spojenec," dodal Tusk. Závěry schůzky zdůrazňují, že Británie by se v době, kdy je stále členem unie měla snažit napomoci dosahovat cílů EU a naopak se zdržet kroků, které by je mohly ohrozit, především při své účasti na rozhodování v unii.

Dokument také uvádí, že 27 zemí a Evropská komise i další unijní orgány se budou k diskusím souvisejícím se situací po britském odchodu scházet separátně, tedy bez britské účasti. Na tiskové konferenci po summitu to předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přirovnal k jednání euroskupiny, tedy samostatným schůzkám ministrů financí zemí EU, které používají euro.

Noční dohoda je kompromisem mezi požadavkem většiny zemí, které chtěly brexit odložit až o rok, a několika států v čele s Francií, která usilovala o co nejkratší prodloužení britského členství v EU. "Je snazší dosáhnout kompromisu tady na summitu než v britském parlamentu," poznamenal Tusk, který připustil, že délka odkladu brexitu je poněkud kratší, než si původně přál.

Datum 31. října odpovídá konci funkčního období stávající Evropské komise.

Předpokladem pro naplnění dohody je britská účast v květnových evropských volbách, což Junkcer komentoval slovy, že je to sice poněkud kuriózní, evropské právo je však třeba respektovat. Pokud by je Británie neuspořádala, opustila by unii brexitem bez dohody už k 1. červnu.