JEDEN Z OSMI STATEČNÝCH

„Ruce pryč od Československa.“ Mladý fyzik putoval za trest na Sibiř, dodnes žije v USA

JEDEN Z OSMI STATEČNÝCH
„Ruce pryč od Československa.“ Mladý fyzik putoval za trest na Sibiř, dodnes žije v USA

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Fyzik Pavel Litvinov, který se narodil 6. července 1940 v prominentní sovětské rodině, se do historie zapsal jako jeden z „osmi statečných“. Tedy skupiny disidentů, která v srpnu 1968 na moskevském Rudém náměstí protestovala proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené SSSR do Československa. Pár minut trvající vystoupení z 25. srpna 1968 přineslo všem účastníkům pronásledování. Litvinov skončil na pět let v zabajkalské Čitě a v roce 1974 emigroval do USA.

Rodinný původ přitom nadějného mladíka předurčil k jiné kariéře. Jeho děd Maxim Litvinov byl prakticky celá 30. léta Stalinovým ministrem zahraničí a přestože po uzavření paktu Molotov-Ribbentrop nakrátko upadl v nemilost, podílel se na utváření sovětské zahraniční politiky až do své smrti v roce 1951. Sám Pavel Litvinov byl od dětství vychováván v duchu Stalinova kultu, ze kterého procitl až po diktátorově smrti a návratu rodinných přátel z lágrů.

Vystudoval fyziku na Lomonosovově univerzitě a začal učit na Institutu chemické technologie, během 60. let se ale Litvinov také seznámil s disentem a samizdatem včetně díla Alexandra Solženicyna. Brzy se sám zapojil do hnutí na obranu lidských práv v Sovětském svazu, v roce 1967 stál za výzvou, která svět upozornila na soud se spisovateli Alexandrem Ginzburgem a Jurijem Galanskovem. Účast Pavla Litvninova na demonstraci v srpnu 1968 tak nebyla „rána z čistého nebe“.

Skupinu protestujících kromě něj tvořili lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, anglista Viktor Fajnberg, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská a lingvistka Larisa Bogorazová. Až na Rudém náměstí se k nim připojila mladičká Taťjana Bajevová. Na Rudém náměstí rozvinuli transparenty s hesly „Za vaši i naši svobodu!“, „Ať žije svobodné Československo!“, „Hanba okupantům“, „Svobodu Dubčekovi!“ nebo „Ruce pryč od Československa!“.

Víc ale nestačili. Po několika minutách byla skupina surově napadena davem kolemjdoucích a policisty v civilu a skončila v cele. Zadržení byli odsouzeni k několikaletým trestům žaláře, k pobytu v lágrech, psychiatrické léčbě nebo – jako v případě Litvinova – do vyhnanství.

Po konci trestu musel Litvinov emigrovat, v USA se nadále věnoval fyzice i lidským právům. V roce 2018 mu ministr zahraničí Martin Stropnický udělil cenu Gratias agit za šíření dobrého jména ČR v zahraničí.

 

,

6. července 2020