Sen prezidenta Miloše Zemana za stovky miliard o propojení tří moří se pravděpodobně neuskuteční. Přestože vláda Andreje Babiše celé roky prezidenta ubezpečuje, že na přípravě kanálu Dunaj-Odra-Labe pracuje (jenom loňská studie proveditelnosti stála daňové poplatníky již 22 miliónů korun), nedávno zveřejněný Národní investiční plán (NIP) ukazuje, že ve skutečnosti kabinet s kontroverzním projektem nepočítá. Na což upozorňují také ekonomové.

„V oblasti vodní dopravy je zajímavé, že plán sice zmiňuje vodní koridor Dunaj – Odra – Labe, odhaduje jej na 660 miliard korun, ale nestaví se za něj naplno a neuvádí jej ve vlastní databázi projektů, s nimiž se už víceméně počítá. V případě koridoru si vláda zjevně není jista jeho ekonomickou efektivností, ani tím, zda je vyřešena otázka dopadu na životní prostředí,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.

Konkrétně se v dokumentu píše: „Projekt vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe je dlouhodobý a mimořádně finančně i procesně náročný (odhad investice je přes 660 mld. Kč). Vnímáme ho jako potenciální možnost, jak doplnit dopravní soustavu státu s možnými vodohospodářskými přínosy. Nicméně před zahájením jeho vlastní projektové přípravy je nutné velmi důsledně posoudit jeho ekonomickou efektivnost a dopady na životní prostředí a prvky NATURY 2000. Logickým a smysluplným prvním krokem může být napojení Ostravska samostatným kanálem na Odru u polského města Kędzierzyn- Koźle.“

Takto vágní formulace nepotěšila lobisty, kteří za kanál bojují. „Ačkoliv byly pro jednotlivé projekty včetně DOL Ministerstvem dopravy a jeho podřízenými organizacemi – v případě DOL je to ŘVC – připraveny podrobné analytické podklady s daty dle let a krajů, rozhodlo se MMR do Národního investičního plánu u staveb s předpokládanou realizací po roce 2030 implementovat tato data jen jako jakési nicneříkající souhrny,“ uvedl pro Echo24 Jan Skalický z Asociace DOL.

„Proto je prezentace potřebnosti a realizovatelnost DOL v NIP spíše zavádějící a naprosto neodpovídá aktuálnosti problémů se suchem v ČR, zejména na Moravě. Přesvědčil jsem se o tom jako předseda Asociace DOL i minulý týden, během kterého jsme s kolegy navštívili většinu starostů obcí na trase DOL a kdy jsme se na vlastní oči a uši přesvědčili o trvajícím podceňování přínosů DOL ze strany kompetentních státních a i většiny krajských orgánů,“ dodal.

Kanál je často spojován s osobou prezidenta Miloše Zemana, který je jeho velkým propagátorem. Přesto nechtěl jeho mluvčí říci, zda se na adventní schůzce s premiérem o kanálu bavil „Debata byla zajímavá, velmi přátelská a v adventní atmosféře,“ napsal pro Echo24 prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Oba státnici se přitom zjevně o Národním investičním plánu bavili, jak naznačuje premiérův Facebook.

Ještě ministr Dan Ťok (ANO) vloni předložil vládě studii proveditelnosti, která sama o sobě stála přibližně 22 miliónů korun. Nejvyšší kontrolní úřad zase nedávno připomněl, že se již do splavnění Labe investovala možná zbytečně přibližně miliarda. Ťok chtěl přitom od realizace spíše ustoupit. Navrhoval, aby se příprava zaměřila pouze na propojení Dunaje s Odrou. Agendu ředitelství vodních cest chtěl také převést na ministerstvo zemědělství, čímž by se budoucnost vodních staveb značně zkomplikovala.

Obrat zpět směrem k vodním cestám však přišel s nástupem nového ministra Vladimíra Kremlíka, který je vodní dopravě mnohem více nakloněn a v podstatě zachránil Ředitelství vodních cest. „Došlo k ryzímu zachránění organizace Ředitelství vodních cest, protože ta byla za předchůdce Ťoka paralyzovaná. Organizace nesměla nic nového rozjíždět, pokračovat v přípravách projektů, vypisovat soutěže. Byl pokyn předávat vše na státní podniky Povodí. To bylo naprosto nekoncepční. Pan ministr Kremlík udělal to, co bylo potřeba, aby nedošlo k narušení přípravy staveb,“ uvedl již dříve pro Echo24 Skalický. Kremlík také znovu otázku Zemanova koridoru vrátil letos na podzim na vládu.