Americká CIA dohlíží na tajný intenzivní výcvikový program pro ukrajinské elitní operativní polovojenské jednotky a personál tamních tajných služeb. Informovalo o tom hned pět zdrojů, kteří jsou americké rozvědce blízké. Program měl začít už v roce 2015, nyní by tito vojáci a agenti mohli hrát podle amerických médií klíčovou roli v týlu v případě, že se Kreml rozhodne k invazi na Ukrajinu. Kolují dohady, že tyto speciální jednotky by na okupované Ukrajině měly vyvolat povstání, což úřady popírají. Panují i obavy, zda program nebyl infiltrován ruskou rozvědkou.

Výcvik je podle zdrojů amerických médií prováděn někde v jižní části Spojených států. Program zavedl už předminulý americký prezident Barack Obama poté, co byl po ruské invazi anektován poloostrov Krym v roce 2014. Během své vlády ho pak rozšířil Donald Trump a Bidenova administrativa v tomto procesu pokračuje, píše server Yahoo News.

Příslušníci programu vedeného americkou CIA se již od roku 2015 vydávají na východní Ukrajinu, kde fungují jako poradní orgány tamních vojenských jednotek a tajných služeb, uvedlo hned pět zdrojů, které jsou s fungováním programu obeznámeny.

Trénink v rámci programu se zaměřuje jak na výcvik boje se střelnými zbraněmi, kamufláž, tak na pozemní navigaci a plánování vojenské taktiky. Spojené státy vedou již zhruba sedm let debatu o tom, zda mají vojensky zasáhnout na Ukrajině a zda by tato pomoc tamním silám měla být spíše ofenzivní nebo defenzivní. Americké úřady nicméně odmítají, že by zmíněný výcvikový program měl mít ofenzivní charakter.

„Cílem a náplní tréninku je skutečně spíše sběr dat a informací, spíše než aktivní útočná vojenská účast,“ uvedl jeden ze zdrojů. Americká média se nyní domnívají, že by vojáci, kteří prošli a nadále procházejí intenzivním výcvikem v rámci tohoto programu, mohli hrát zásadní roli, při potenciální ruské invazi.

Výcvik totiž poskytoval „velmi specifické schopnosti, které by Ukrajincům pomohli vzdorovat Rusům“. Podle bývalého vysokého důstojníka CIA sice není program postaven jako ofenzivní, nicméně se tamní rekruti z řad ukrajinských elitních vojáků jsou schopni okamžitě do ofenzivy přejít v případě napadení Ukrajiny.

Jednou ze základních znalostí, kterou se Ukrajinci pod vedením CIA učí, je udržování nerozpoznatelné komunikace za nepřátelskou linií, kde by mohli být tito „supervojáci“ působit.

Jedna osoba obeznámená s programem to vyjádřila otevřeněji. „Spojené státy cvičí povstání,“ řekl bývalý představitel CIA a dodal, že program naučil Ukrajince, jak „zabíjet Rusy“. CIA však odmítá, že by trénovala „vycvičené“ sabotéry, kteří by měli za úkol rozdmýchat povstání.

Klíčovým cílem programu je tak podle dotázaných důstojníků především snaha pomoci bránit klíčové oblasti na Ukrajině a zamezit jakýmkoliv dírám v ukrajinské defenzívě, kterých by mohli Rusové využít.

Trénink pod CIA byl pro ruské elitní vojáky podle názoru několika expertů včetně bývalých členů vedení CIA velmi efektivní. Podle nich by mohli zcela otočit vývoj událostí při případné ruské invazi. Jak ukrajinské, tak americké úřady jsou přesvědčeny, že ukrajinská armáda by sama nedokázala dlouhodobě čelit ruskému útoku na několika frontách.

Bidenova administrativa údajně sestavila pracovní skupinu, která má určit, jak by CIA a další americké agentury mohly podpořit ukrajinské povstání, pokud by Rusko zahájilo rozsáhlou invazi. „Trénujeme tyhle kluky už osm let. Jsou to opravdu dobří bojovníci. Právě tam by mohl mít program agentury vážný dopad,“ sdělil zdroj. Zástupci USA i Ukrajiny se domnívají, že Rusko se v případě invaze nebude moci držet na nově dobytém území donekonečna právě kvůli tvrdému odporu ukrajinských povstalců.

Vznikla však obava, že program byl infiltrován ruskými agenty. Několik účastníků kurzu bylo dříve kvůli porušení bezpečnostních předpisů posláno domů. Představitelé CIA také věřili, že jejich praktikanti byli terčem Rusů, jakmile se vrátili na Ukrajinu. „Rusové a zrádní ruští loajalisté v ukrajinských bezpečnostních službách hledali absolventy těchto tříd, aby je mohli zavraždit,“ řekl bývalý představitel CIA.

Pronikání Ruska do ukrajinské tajné služby je podle bývalých představitelů rozvědky dlouhodobým problémem CIA. Špionážní agentura se proto po desetiletí pokoušela spolupracovat pouze se speciálními vybranými ukrajinskými jednotkami, které byly izolovány od zbytku ukrajinských zpravodajských služeb.

V blízkosti Ukrajiny byly nedávno rozmístěny západní spřátelené jednotky, Španělsko například již vyslalo do Černého moře dvě lodě, zvažuje i nasazení stíhaček. Dánsko slíbilo vyslat jednu ze svých největších válečných lodí do Baltského moře, kromě toho dánská vláda rozhodla o vojenské pomoci Ukrajině ve výši 22 milionů eur (přes 530 milionů korun). Pomoc pak přislíbila i Francie ústy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Macron ve středu uvedl, že Paříž je připravena vyslat vojáky do dalších zemí NATO, jmenovitě zmínil například Rumunsko. Americká vojenská přítomnost v zemi by se také mohla rozšířit poté, co prezident Joe Biden tentýž den řekl, že Washington je ochotný zvýšit počet vojáků Rumunsku, Polsku a dalších státech východního křídla aliance, pokud se ruský prezident rozhodne zaútočit na Ukrajinu.

Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi. Z Washingtonu v posledních dnech zaznělo, že Rusko by mohlo zahájit útok kdykoliv. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce v Donbasu, popírá, že by chystalo útok. Podle Moskvy je stažení vojsk možné teprve tehdy, když od Západu získá požadované záruky.

Pomoc pro Ukrajinu

Britský ministr obrany Ben Wallace uvedl, že Británie dodává Ukrajině lehké protitankové obranné systémy pro případnou obranu před Ruskem. Wallace také oznámil, že Británie pošle na Ukrajinu menší jednotku vojáků. Britští vojáci se již od roku 2015 podílejí na Ukrajině na výcviku ukrajinských vojenských sil.

Česká Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes potvrdila, že Česká republika daruje Ukrajině dělostřeleckou munici ráže 152 milimetrů. Odmítla upřesnit množství munice s tím, že s informací počká, až návrh projedná vláda. O personální pomoc Ukrajina Česko nepožádala, dodala ministryně. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) zvažuje ČR i další formu pomoci.

Estonsko se chystá Ukrajině dodat americké protitankové střely Javelin, Litva a Lotyšsko pak chtějí Ukrajině poskytnout americké protiletadlové střely Stinger.

Kanada vyslala na Ukrajinu podle médií malý kontingent speciálních jednotek. Mluvčí kanadského velitelství pro speciální operace uvedl, že zprávu nemůže potvrdit. Řekl ale, že kanadské speciální jednotky od podzimu 2020 pravidelně podporují ukrajinské bezpečnostní složky. Podle agentury Reuters Kanada, kde žije po Ukrajině a Rusku třetí největší populace Ukrajinců na světě, udržuje od roku 2015 na západní Ukrajině výcvikovou misi v počtu 200 vojáků. Kanada také oznámila, že Kyjevu poskytne půjčku ve výši až 120 milionů kanadských dolarů (zhruba dvě miliardy korun).

Ještě před přesunem ruských vojsk k ukrajinským hranicím poskytl Washington koncem loňského roku vojenskou pomoc Kyjevu ve výši 450 milionů dolarů (9,6 miliardy korun). V rámci současné krize Washington oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun) a dodávky vojenského vybavení ze stávajících amerických vojenských zásob za dalších 60 miliard dolarů (1,3 miliardy korun). Americké ministerstvo zahraničí také uvedlo, že pobaltským zemím povolilo dodat Ukrajině některé zbraně vyrobené v USA.