Peking zavede 24. září nová cla na americké zboží, jehož roční dovoz do Číny dosahuje hodnoty zhruba 60 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč). Oznámilo to čínské ministerstvo financí. Reaguje tak na nová americká cla na čínské produkty v hodnotě 200 miliard dolarů, která vstoupí v platnost ve stejný den. Americká cla, jejichž zavedení v pondělí ohlásil prezident Donald Trump, budou desetiprocentní, zatímco odvetná čínská cla budou ve výši pěti a deseti procent, napsala agentura Reuters.

Bílý dům se pomocí cel snaží vytvořit tlak na Peking, aby snížil čínský přebytek v obchodování se Spojenými státy. Cla jsou rovněž reakcí na údajné krádeže duševního vlastnictví amerických podniků.

Čína již dříve oznámila, že má pro případ zavedení nových amerických cel připravena odvetná opatření, včetně cel na zboží z USA v hodnotě 60 miliard USD ročně, mimo jiné na zkapalněný zemní plyn a některá letadla. Čínský list South China Morning Post pak s odvoláním na vládní zdroje napsal, že Čína vzhledem k rozhodnutí Trumpovy administrativy přehodnocuje plány na vyslání delegace do Washingtonu kvůli jednání o obchodu. Zvyšuje se tak riziko, ze obchodní válka mezi oběma zeměmi bude dlouhá, což by mohlo ohrozit růst globální ekonomiky.

Nejnovější opatření se podle zpravodajského serveru BBC dotkne více než 5000 položek včetně dámských kabelek, rýže nebo textilu. Úřad amerického obchodního zmocněnce z původního seznamu odstranil 297 kategorií zboží, jako jsou chytré hodinky či některé spotřební zboží, například dětské sedačky do aut.

Trump také v pondělním prohlášení varoval před čínským odvetnými akcemi zejména proti americké zemědělské produkci nebo průmyslovému zboží. Washington podle něj „okamžitě zahájí fázi tři“, což jsou další cla, která by se týkala zboží za 267 miliard dolarů. To by znamenalo, že by novým clům podléhal téměř veškerý čínský dovoz do USA.

Mnoho analytiků však pochybuje, že současné kroky americké vlády budou úspěšné a zafungují. Někteří upozorňují, že Čína má široké možnosti v rámci fiskální a měnové politiky, které jí mohou pomoci s případným negativním dopadem cel se vyrovnat.

„Prezidentova vyjednávací taktika nefunguje dobře vzhledem ke způsobu uvažování Číny,“ upozornil hlavní ekonom americké SS Economics Sung Won Sohn. Podle něj Čína zavede odvetná opatření vůči všem clům a konflikt bude pokračovat, dokud Spojené státy nezavedou clo na veškerý dovoz z Číny, jehož hodnota loni činila 524 miliard USD. Americká ekonomika se ale zdá dost silná na to, aby případným škodám odolala.

Sohn také agentuře AP řekl, že Trumpova vláda sleduje legitimní cíl, a to zastavit porušování mezinárodních obchodních pravidel, kterého se Čína dopouští. Měla se ale snažit získat podporu také od dalších obchodních partnerů, jako je Evropská unie, Kanada a Mexiko, na Peking měli podle něj tlačit společně. Místo toho se Trump rozhodl bojovat s každým z těchto obchodních partnerů, a to od zavedení cel na ocel a hliník až po požadavek na změnu Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) s Kanadou a Mexikem tak, aby byla výhodnější pro USA.

Spojené státy zahájily obchodní válku s Čínou začátkem července zavedením 25procentních cel na dovoz čínského zboží v hodnotě 34 miliard dolarů ročně. V srpnu se tento objem zvýšil zhruba na 50 miliard dolarů. Čína v odvetě zavedla cla ve stejné výši na stejný objem amerických výrobků.

Bílý dům se pomocí cel snaží vytvořit tlak na Peking, aby snížil přebytek Číny v obchodování se Spojenými státy. Cla jsou ale i reakcí na údajné krádeže duševního vlastnictví amerických podniků.