Návrh rozpočtu EU na roky 2021 až 2027 vyvolal v Evropě odmítavé reakce. Návrh se nelíbí Francii, Nizozemí, Polsku i Rakousku. Francouzi například odmítají navržené škrty v zemědělství. V návrhu se objevilo i zastropení zemědělských dotací, tedy horní hranice peněz, které by mohly ročně plynout do jednoho podniku. Jaká by hranice mohla být, se uvidí až v červnu. Česká vláda v demisi se k tomu zatím nevyjádřila. Podle ministerstva zemědělství jsou ale stropy dotací „obtížně přijatelné“. Bouří se i Agrární komora či Zemědělský svaz.

Návrh Evropské komise počítá se škrty v zemědělství, konkrétně s omezením prostředků do společné zemědělské politiky asi o pět procent. V návrhu se mluví i o vyváženějším rozdělování dotací, jež by se podporovalo povinným zastropováním nebo degresivními platbami podle velikosti zemědělských farem.

Jasněji bude v až červnu. „Žádné tvrdé stropy ještě nejsou rozhodnuté. Konkrétně se tomu bude věnovat až návrh, který Evropská komise vydá 1. června. Také nemusejí být ‚tvrdé‘, ale ‚degresivní‘, tedy že se budou snižovat s počtem hektarů,“ uvedla pro deník Echo24 Magdaléna Frouzová ze Zastoupení Evropské komise v ČR.

Jaký bude postoj vlády k aktuálnímu návrhu Evropské komise k vyváženější distribuci dotací, zatím není jasné. Podle ministerstva zemědělství je ale téma zastropování obtížně přijatelné. „Pro ministerstvo zemědělství, respektive Vládu ČR je diskutované zastropování přímých plateb dle velikosti zemědělských podniků obtížně přijatelné,“ uvedl resort pro deník Echo24. Zemědělské podniky, kterým by hrozilo zastropování přímých plateb, zaměstnávají přes polovinu pracovní síly v zemědělství, dodal resort.

Česká vláda v demisi v lednu strop evropských přímých zemědělských dotací po roce 2020 pro velké farmy odmítla. Nesouhlasila také se zaváděním snižování platby podle velikosti podniku. V Česku jsou totiž jedny z největších farem v EU. Tuzemské zemědělské podniky mají ve srovnání států EU největší průměrnou výměru 133 hektarů, dotace by se tedy zúžily.

Největší zemědělskou firmou a největším příjemcem zemědělských dotací v ČR je holding Agrofert. Ten loni v únoru převedl do svěřenského fondu premiér v demisi ANO Andrej Babiš. Agrofert nechtěl návrh Evropské komise komentovat. „Jsme soukromá společnost a nepřísluší nám komentovat jakékoli legislativní návrhy,“ řekl deníku Echo24 mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

V minulosti se hovořilo o stropu unijní dotace jedné firmě ve výši 60 tisíc eur ročně. Česká vláda by měla vyjednat vyšší hranici pro zastropování, říká předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík. „Dle mého názoru by česká vláda by měla jednat o možném prosazení respektování českých specifik pro strukturu zemědělství a vyjednat vyšší hranici pro zastropování. Ale jinak zastropování bude zřejmě jedna z podmínek společné zemědělské politiky pro nové období,“ uvedl Josef Stehlík pro deník Echo24. Zastropování dle Stehlíka má logiku, zároveň ale má respektovat rozdílné velikostní struktury zemědělských podniků členských států.

Se stropem nesouhlasí Agrární komora a Zemědělský svaz ČR. „Agrární komora ČR s návrhem Evropské komise zastropovat přímé platby na 60 tisíc euro na podnik nesouhlasí především s ohledem na skutečnost, že průměrná výměra zemědělského podniku je v ČR nejvyšší v EU. Komise navrhuje možnost do stropu započítat náklady na zaměstnance, které jsou v ČR naopak nižší než v západní Evropě. Tento návrh tak jde proti logice rovných podmínek na jednotném trhu a poškozuje konkurenceschopnost tuzemského zemědělství,“ uvedl pro Echo24 tajemník Agrární komory Jan Doležal.

Zavedení stropu dotací by ohrozilo živočišnou výrobu v ČR, protože právě ta je koncentrována ve velkých podnicích, říká předseda Agrárního svazu Martin Pýcha. Zastropování plateb podle něj není nic racionálního a smysluplného. „Naopak je to pouze politický populismus. Už jenom to, že EU na jedné straně podporuje spojování zemědělců a vytváření větších farem a na straně druhé, když je někdo velký, je za to trestán, tak ukazuje nesmyslnost tohoto opatření. Pokud bude zavedeno na úrovni 60 tisíc euro, ohrozí to především zbytek živočišné výroby u nás. Ta je koncentrována především u větších zemědělců a navíc je její ekonomika složitá. Ceny často kolísají a často tak na živočišné výrobě tyto podniky prodělávají. Pokud tedy tyto podniky ztratí významnou část plateb budou se orientovat pouze na rostlinnou výrobu bez ohledu na všechny negativní důsledky pro venkov, krajinu atd.,“ uvedl Pýcha pro Echo24.

S rozpočtem EU musí souhlasit všechny členské státy. Víceletý finanční rámec nejdříve musí jednomyslně schválit Evropská rada a absolutní většinou Evropský parlament.