začala astronomická zima

Nastal zimní slunovrat. Po nejdelší noci se dny začnou prodlužovat

začala astronomická zima
Nastal zimní slunovrat. Po nejdelší noci se dny začnou prodlužovat

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Dnes přesně v 5.19 vstoupilo Slunce do znamení Kozoroha, nastal zimní slunovrat a začala astronomická zima. V období zimního slunovratu je na severní polokouli nejkratší den a nejdelší, až šestnáctihodinová noc. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat až do letního slunovratu.

Slunce je v době zimního slunovratu nejníže nad obzorem a začne se od jižního obratníku zvolna vracet zpět k rovníku. Zimní slunovrat obvykle nastává 21. či 22. prosince, velmi vzácně i 20. a 23. prosince.

Pozvolné prodlužování dne komentují pranostiky, některé se zachovaly dodnes – například Na Boží narození (25.12.) o kuří pokročení, Na Nový rok o slepičí krok, Na Tři krále (6. ledna) o krok dále či Na Hromnice (2. února) o hodinu více. Slunce zapadá později už od svaté Lucie, tedy od 13. prosince, později však vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Z toho vychází také dodnes používané úsloví „Lucie noci upije, ale dni nepřidá.“

Za celý prosinec slunce loni svítilo jen 22 hodin

Doba slunečního svitu obvykle v prosinci čítá pouze desítky hodin. Loni za celý prosinec slunce v Česku svítilo pouze 22 hodin, předloni 37 hodin, vyplývá z dat meteorologů. Naopak v letních měsících jde o stovky hodin, například letos v červnu slunce svítilo 311 hodin.

Doba slunovratu dříve bývala příležitostí k oslavám, v české kotlině ho v době předhistorické slavili už Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce – Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly hlavně zaměřené na věštění – rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova se dochovaly dodnes.

,

22. prosince 2019