Snaha vnímat nového českého premiéra Andreje Babiše jako politika s proevropskou agendou je v Bruselu patrná před blížícím se čtvrtečním a pátečním summitem Evropské unie. Babiš, pro kterého to bude v roli předsedy vlády premiérové setkání unijních špiček, se před samotným summitem sejde také s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem.

Tuskův blízký spolupracovník se nechal v úterý slyšet, že šéf vrcholných unijních schůzek bude chtít s Babišem diskutovat například o možnostech, jak pozitivním způsobem zapojit země Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) do rozhodování EU.

„Myslím, že kolem a kolem jsou do něj vkládána očekávání, že to s ním bude ‚normální byznys‘, že se nebude nějak extra projevovat,“ řekl Balázs Jarábik, analytik bruselského střediska Nadace Carnegie. Připomněl problémy, které s unijními institucemi mají Maďarsko a Polsko. „Myslím, že Brusel už chápe, že (Babiš) je daleko víc pragmatický a na přístup ‚něco za něco‘ zaměřený, než jaký tu měl obrázek před volbami,“ podotkl Jarábik a připomněl obecně euroskeptické nálady české veřejnosti.

Podle europoslankyně Babišova hnutí ANO Dity Charanzové bude pro pozici Babiše mezi evropskými lídry důležité, jaký program představí jeho vláda – což do summitu ovšem známé nebude. „Pan Babiš sám říkal, že ten program bude proevropský, to jsou věci, které je třeba vnímat,“ míní poslankyně, podle níž bude legitimní představit na summitu postoj nového českého premiéra k řešení migrace.

„Čeká se, s čím přijede na summit. Názory, naladění, celkový dojem, ze kterých půjde usuzovat, jak se bude Česká republika stavět k unijní politice,“ řekla česká eurokomisařka a někdejší členka ANO Věra Jourová.

Předseda Evropské rady a někdejší dlouholetý polský premiér Tusk podle informovaných zdrojů vnímá skupinu V4 jako v unii dlouhodobě etablovanou a produktivní značku. Visegrádské státy jsou ovšem v poslední době také často chápány jako ty země, které narušují unijní jednotu a odmítají být solidární s ostatními členskými státy bloku.

Nejvýrazněji to bylo slyšet při řešení migrační krize a setrvalém odmítání středoevropského bloku podílet se na realizaci i dalším plánování programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Tyto kvóty ale Tusk nyní sám označuje za nefunkční a unii rozdělující.

Babiš a další premiéři V4 ovšem chtějí ve čtvrtek v Bruselu ukázat, že v migrační krizi solidární jsou. Spolu s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a italským premiérem Paolo Gentilonim představí svůj příspěvek, celkem asi 35 milionů eur (přes 900 milionů Kč) do unijního fondu pro Afriku. EU z něj bude financovat zlepšení ochrany hranic Libye i snahu vylepšit situaci uprchlíků, kteří uvázli v této neklidné severoafrické zemi.

Podle europoslance zvoleného za ANO Petra Ježka to bude mít ale Babiš s migračním tématem v Bruselu složité. „Je obtížné najít nějaké nové téma, protože EU se té migrační agendě věnuje ze všech stran dlouho. A pokud hovoříme o pašerácích lidí, tak již přes dva a půl roku probíhá operace Sofie, která za tímto účelem byla spuštěna, takže bych řekl, že pokud to chceme nějakým zásadním způsobem ovlivnit, tak musíme přijít s nějakou zásadní myšlenkou,“ řekl Ježek s tím, že od Babiše zatím žádný takový návrh neslyšel.

Před Babišovou premiérskou premiérou na summitu EU ve čtvrtek a v pátek nikdo v Bruselu příliš nepřipomíná stále neukončené vyšetřování, v němž Evropský úřad proti podvodům (OLAF) prošetřuje okolnosti dotace farmě Čapí hnízdo. Jde o kauzu, kvůli které chce česká policie Babiše trestně stíhat.