Ruský rubl od počátku invaze na Ukrajinu výrazně zpevnil a poslední čísla ukazují na jeho nejsilnější úroveň od začátku února. I když se může zdát, že se ruská měna zotavuje a sankce uvalené západními státy nefungují, opak je pravdou. Rubl je ve své podstatě citelně oslaben a současné zpevnění je jen tvrdými zásahy státu, který tak udržuje pocit, že se nic nestalo. Kurz je nyní čistě fiktivní a nedá se hovořit o tom, že by se cena rublu vrátila na předválečnou úroveň.

Letmý pohled na čísla dávají ruské ekonomice naději, že se rubl vrátil do svých původních hodnot. Ve čtvrtek se totiž podle agentury Bloomberg obchodoval americký dolar vůči ruskému rublu v blízkosti 76 rublů za dolar. Po začátku invaze přitom kvůli sankcím rubl výrazně oslabil a pohyboval se na hodnotě 121,5 rublů za dolar. Čísla však neodpovídají realitě, protože ruský stát provedl podpůrné kroky, kterým rubl zachraňují.

Rusko totiž v reakci na západní sankce po začátku invaze na Ukrajinu zvýšilo podporu měny a centrální banka zdvojnásobila úrokovou sazbu na 20 procent. Stát také zamezil pohybu kapitálu, kdy zahraniční držitelé nemohou rubl prodávat. „Cena je za normálních okolností výsledkem střetnutí nabídky a poptávky. To, co teď sledujeme, je umělý kurz stanovený ruskou centrální bankou, primárně pro potřeby ukázat domácímu publiku, že se sankce ruské ekonomiky netýkají. Ale za tuto cenu má málokdo šanci rubl nakoupit, každým dnem je kurz čistější fikce. Na ruských ulicích panuje úplně jiný kurz, stejně jako jsme za komunismu měli v Československu jeden reálný kurz,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom společnosti Natland Petra Bartoň.

Ten také doplňuje, že Rusko se snaží podporovat oficiální kurz rublu tím, že chce využít cizí eura, protože vlastní rezervy má v centrální bance zmrazeny. Je ale nepravděpodobné, že by státy přistoupily na požadavky Ruska a za plyn a ropu platily v rublech. Bartoň také upozorňuje na to, že rubly kromě centrální banky nakupují hlavně ruští exportéři, kteří musí po zásahu státu přeměňovat 80 procent svých deviz na rubly.

Obchodování s rubly se tak mimo Rusko stává velmi zřídka a jedná se o drahou záležitost. „S každým požadavkem na směnu deviz za rubly se totiž dnes západní banky obracejí na své právníky, aby neporušily nějaká sankční ustanovení,“ řekl dále Bartoň.

Že sankce skutečně fungují, je patrné z toho, že ratingová agentura Standard & Poor’s označila ruskou situaci jako bankrotový stav. Důvodem je, že Rusko je v platební neschopnosti od 4. dubna, kdy dolarový dluh splácí ruskými rubly. „Vzhledem k tomu, že Rusko je nadále schopno vypořádávat svůj rublový dluh nebo dluh, jejž lze alternativně v rublech vypořádávat, nevkročilo do bankrotového stavu zcela, ale právě jen částečně, tedy svým způsobem selektivně. Proto stav jeho veřejných financí nyní Standard & Poor’s označuje za selektivní platební neschopnost,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Zdánlivá hodnota rublu vůči západní měnám se může držet delší dobu. Bartoň to nazývá Putinkinovou vesnicí, kdy stát nastavil fiktivní kurz pro lepší sebeprezentaci. „Jako ostatní postkomunistické země má bohaté zkušenosti s fiktivním kurzem. Je málo pravděpodobné, že by Rusko plyn náhle zavřelo. I z toho důvodu, že nemá dořešené, kam by ho dováželo jinam,“ řekl Bartoň.