Britská ministryně vnitra Priti Patelová v pátek dala souhlas s vydáním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters. Assange je v USA stíhán v souvislosti s 18 trestnými činy, včetně špionáže. Extradici se několik let snaží zabránit a proti nynějšímu rozhodnutí odvolá, oznámila na twitteru organizace WikiLeaks.

Britské ministerstvo vnitra v pátek uvedlo, že „soudy ve Spojeném království nedospěly k tomu, že by vydání pana Assange do Spojených států bylo v rozporu s jeho lidskými právy, včetně práva na spravedlivý proces a svobodu projevu“. Britské soudy očekávají, že ve Spojených státech bude s Assangem náležitě zacházeno a že americké justiční orgány budou brát ohledy na jeho zdravotní stav.

V lednu 2021 britský soud rozhodl, že Assange by neměl být vydán do USA, protože by vzhledem ke svému křehkému duševnímu zdraví mohl v americkém vězení spáchat sebevraždu. Odvolací soud ovšem v prosinci téhož roku toto rozhodnutí zrušil a nakonec letos v dubnu britský soud vydání povolil. Konečné slovo ovšem náleželo ministerstvu vnitra.

Agentura AP páteční rozhodnutí ministryně Patelové označila za velký okamžik v Assangeově dlouholeté bitvě s cílem vyhnout se vydání do USA, nemusí však znamenat její konec, protože má 14 dnů na odvolání.

„Dneškem boj nekončí. Je to jenom začátek nové právní bitvy. Odvoláme se, tak jak nám to právní systém umožňuje,“ uvedla nezisková organizace WikiLeaks na twitteru.

Padesátiletý Assange čelí v USA řadě obvinění, mimo jiné ze špionáže kvůli tomu, že na serveru WikiLeaks zveřejnil americké tajné vládní dokumenty například o amerických vojenských misích v Afghánistánu a v Iráku.

V případě odsouzení by Assangeovi v USA hrozilo až 175 let vězení, tvrdí jeho právníci. Assange svou vinu popírá a mimo jiné se hájí tím, že jednal jako novinář a že je chráněn prvním dodatkem americké ústavy, která zaručuje svobodu projevu. Domnívá se rovněž, že jej americká prokuratura stíhá z politických důvodů.