Uvnitř vládní koalice znovu dochází ke sporu o dlouho diskutované důchodové reformě. Tu měla na starosti ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která návrh předložila vládě. Proti změnám penzí se dlouhodobě staví premiér Andrej Babiš (ANO) i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Předseda vlády dokonce projekt označil za zpolitizovaný a navrhoval, aby se vytvořila nová důchodová komise. Experti pak Maláčové návrh kritizují zejména proto, že neřeší základní věc. Tedy to, z čeho se bude platit.

Ministryně práce předložila návrh důchodové komise, kterou vedla rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Důchodová změna počítá s dvěma základními pilíři. Jedná se o nultý a první, přičemž nultý bude znamenat minimální důchod ve výši 10 tisíc korun a první bude zásluhový.

Částka do prvního pilíře bude například odměňovat tzv. výchovné za péči o děti ve výši 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Kromě toho má také dojít ke snížení důchodového věku pro náročné profese, zkrácení potřebné doby pojištění z 35 na 25 let, zavedení vícezdrojového systému financování nebo nižší daně pro pracující důchodce.

I když do voleb zbývá 5 měsíců, tak je podle Maláčové reálné, aby Poslaneckou sněmovnou i Senátem takto razantní změna prošla. Pokud by se tento návrh do podzimních voleb nestihl, tak by celý návrh spadl pod stůl a musel by ho v novém funkčním období někdo znovu navrhnout.

Největší překážkou je ale pro Janu Maláčovou vládní partner hnutí ANO. Předseda vlády Andrej Babiš totiž nechce o reformě slyšet a delší dobu ji odmítá. A to i přes to, že zavedení důchodové komise je v programovém prohlášení vlády. „My máme napsáno v programovém prohlášení, že to má být expertní tým. Jsou tam samí politici a mám dojem, že to je takový marketingový nástroj paní ministryně Maláčové,“ řekl dříve k důchodovém komisi a jejím výsledkům Babiš.

Podle expertů navíc chybí jasný zdroj financování. Potřeba důchodové reformy se totiž řeší již několik desítek let a zatím žádná z variant neprošla sněmovnou. Zástupci současné důchodové komise také přiznávají, že bez změny daňového systému se reforma neobejde. „Tento návrh se tím nezabývá, jen důchody zvyšuje. Dělá je tak ještě nezaplatitelnějšími. Zvětšení a urychlení bankrotu je drahý způsob, jak přivolat skutečnou reformu,“ uvedl k současné reformě ekonom Petr Bartoň.

Důchodové komise

Expertní skupina Maláčové není první a jedinou, která se snaží změnit důchody. Jednou z prvních komisí byla dočasná parlamentní skupina vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) před dvaceti lety. Po dvou letech však skončila bez jasného výsledku. Následující dvě komise pod vedením Vladimíra Bezděka měla znatelnější výsledky. Jeho první komise se shodla na tom, že je potřeba zvýšit důchodový věk nebo usnadnit možnost práce po jeho dosažení. Závěr komise pak upozorňoval, že současný systém beze změn by výhledově v roce 2065 způsobil kumulovaný deficit kolem 110 procent HDP.

Druhá Bezděkova komise začala fungovat za "úřednické" vlády Jana Fischera v roce 2010. Výsledkem její práce bylo uskutečnění druhého důchodového pilíře zavedeného následující Nečasovou vládou. Bezděkova komise také přišla s návrhy dvou zásadních změn. Obě varianty počítaly se snížením pojistného na sociální zabezpečení a snížením stropu pro placení pojistného. Navíc by se zavedla jednotná sazba DPH v hranici devatenácti procent. Zároveň by se měla posílit role individuálního spoření, kterou by podporoval stát.

Další komise vznikla za Sobotkovy vlády a skupinu vedl Martin Potůček. Kromě zrušení druhého pilíře měla komise přijít i s dalšími návrhy. Na konci působení představila sbližování odvodů živnostníků s odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů či povinné spoření společností na dřívější penzi pracovníkům v náročných profesích. Nic konkrétního ale neprosadila.