Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz k obnovení protiíránských sankcí, který navazuje na jeho květnové rozhodnutí o vypovězení jaderné smlouvy s Íránem. Sankce, které mají podle prezidenta zajistit „maximální hospodářský tlak“ na teheránský režim, se budou uplatňovat ve dvou etapách, první vstoupí v platnost o půlnoci místního času (v úterý v 6:00 SELČ).

V oznámení o podpisu prezidentského dekretu Bílý dům uvedl, že prezident je připraven uzavřít novou jadernou smlouvu, která by se týkala všech „škodlivých“ aktivit Íránu včetně výroby balistických raket a údajné podpory terorismu.

„Zatímco neustáváme v našem maximálním hospodářském tlaku na íránský režim, zůstávám otevřen komplexnější dohodě, která bude zahrnovat veškeré íránské škodlivé aktivity včetně balistického programu a podpory terorismu,“ uvádí se v prohlášení.

Trump v dokumentu připomněl své stanovisko, že mezinárodní jaderná dohoda, kterou v roce 2015 uzavřela dřívější americká vláda Baracka Obamy spolu s Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem, byla „děsivá a jednostranná“. Umožnila prý íránské vládě financovat šíření konfliktu na Blízkém východě.

Americký prezident vyzval všechny národy, aby „jasně daly najevo, že íránský režim má na vybranou: buď změní své výhrůžné a destabilizující chování a zapojí se do globální ekonomiky, nebo půjde dál cestou hospodářské izolace“.

Trump zároveň varoval, že všichni, kdo nepřeruší své vazby na íránskou ekonomiku, riskují v obnoveném sankčním režimu „vážné následky“.

První vlna sankcí, která vstoupí v platnost v úterý, se zaměřuje především na automobilový průmysl a obchody se zlatem a dalšími kovy. Podstatnější ranou pro íránský průmysl však bude v listopadu druhá série sankcí, která cílí na ropný a bankovní sektor. Obnovení sankcí by mohlo mít dopad i na aktivity některých českých firem v Íránu.

Evropská unie s Trumpovým rozhodnutím odstoupit od jaderné dohody nesouhlasí a rozhodla se pomoci evropským firmám, aby se s důsledky sankcí USA vyrovnaly.

EU zavádí předpis blokující americké sankce proti Íránu

Zavedení takzvaného blokovacího zákona oznámili dnes ve společném prohlášení ministři zahraničí Francie, Německa a Británie společně s šéfkou unijní diplomacie Federikou Mogheriniovou.

„Jsme odhodláni ochránit evropské hospodářské subjekty zapojené do legitimních obchodů s Íránem (...) Z tohoto důvodu vstoupí 7. srpna v platnost blokovací zákon aktualizovaný Evropskou unií,“ citovala z prohlášení agentura AFP.

Zmíněné opatření je upravenou verzí evropské normy z roku 1996, jejímž cílem bylo vyjmout ekonomické subjekty z působnosti amerických sankcí proti Kubě, Libyi a Íránu. Na její uplatnění ale až doteď nedošlo. Aktualizovanou verzi schválili ministři zahraničí členských států EU 16. července.

Nový předpis zakazuje evropským firmám podřídit se extrateritoriálním dopadům amerických sankcí pod hrozbou pokut stanovených jednotlivými členskými státy, uvádí AFP. Zároveň společnostem poskytuje právo obdržet odškodnění za veškerou škodu způsobenou těmito sankcemi od právnické či fyzické osoby, která stojí za jejich zrodem. Dále také v EU činí neplatnými všechny následky zahraničních soudních verdiktů vycházejících ze stejných sankcí.

Americký prezident Donald Trump oznámil obnovení hospodářských postihů vůči Íránu 8. května, kdy také oznámil odstoupení USA od jaderné dohody uzavřené s islámskou republikou v roce 2015. Evropští představitelé toto rozhodnutí kritizovali a deklarovali odhodlání pakt označovaný zkratkou JCPOA udržet.

„Hluboce litujeme, že Spojené státy znovu zavedly sankce,“ napsali v dnešním prohlášení zástupci evropských stran JCPOA. Mogheriniová dříve uvedla, že EU udělá vše pro to, aby dohoda nezanikla, protože následky by podle ní byly katastrofální pro všechny.

Írán se v dohodě uzavřené 14. července 2015 výměnou za zrušení mezinárodních sankcí zavázal mimo jiné k vyřazení části centrifug na obohacování uranu, k vyvezení většiny již obohaceného uranu či k přestavbě některých svých zařízení na výzkumná pracoviště. V následujících letech se do obchodování s Íránem pustily i některé z největších evropských firem, agentura AFP ale vzájemnou výměnu zboží a peněz přesto stále označuje za slabou. V roce 2017 dosáhla hodnota vývozu zboží a služeb z Evropské unie do Íránu 10,8 miliardy eur (téměř 277 miliard Kč), dovoz z Íránu pak činil 10,1 miliardy eur. Proti roku 2016 byla hodnota importu téměř dvojnásobná.