Jeden z nejznámějších snímků dalekého vesmíru, který zobrazuje takzvané Sloupy stvoření v Orlí mlhovině, se po 27 letech dočkal nové verze. Velkolepé sloupce prachu a plynů zachytil po svém předchůdci Hubbleově dalekohledu do detailu vesmírný teleskop Jamese Webba. Fotografie z hlubin vesmíru zveřejnila Evropská kosmická agentura (ESA) a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Na Webbův snímek Orlí mlhoviny, vzdálené od Země 6500 světelných let, s napětím čekali odborníci i laická veřejnost, a je přesně tak majestátní, jak doufali, napsala agentura AFP. Snímek pořízený Webbovým teleskopem zachycuje oblast rozpínající se přes osm světelných let a vědcům pomůže lépe pochopit, jak se rodí hvězdy.

This is what you’ve waited for.

Journey with us through Webb’s breathtaking view of the Pillars of Creation, where scores of newly formed stars glisten like dewdrops among floating, translucent columns of gas and dust: https://t.co/5ea1kCzU5x

Here’s your guided tour ⬇️ pic.twitter.com/jFiDDrMUPl

— NASA Hallo-Webb Telescope 🕸🕷🎃 (@NASAWebb) October 19, 2022

„Nejprve zaměřte svou pozornost na špičky pilířů, z nichž mnohé se zdají být zbarvené ohnivou „lávou“. Mladé hvězdy zde pravidelně vystřelují proudy materiálu, které se srážejí s pilíři, a ty pak mohou vytvářet zvlněné obrazce,“ napsala NASA na twitteru s tím, že tuto rudou záři vytváří energetické molekuly vodíku.

„Pilíře vypadají jako oblouky a věže vystupující z pouštní krajiny, ale jsou vyplněny poloprůhledným plynem a prachem a neustále se mění. Jedná se o oblast, kde se formují mladé hvězdy – nebo se sotva vymanily ze svých prachových zámotků a dále se formují,“ uvádí portál Webbtelescope s tím, že nově vzniklé hvězdy jsou „hlavní atrakcí scény“. „Jsou to jasné červené koule, které se někdy objevují s osmi difrakčními hroty. Když se v pilířích vytvoří uzly s dostatečnou hmotností, začnou se hroutit pod vlastní gravitací, pomalu se zahřívají a nakonec začnou jasně zářit,“ dodává web.

Díky senzorům zachycujícím blízké infračervené záření se Webbově teleskopu podařilo proniknout i skrze plyn a prach a ukázat dosud ukryté hvězdy. Na výsledné fotografii jsou mimo jiné ve špičkách sloupců vidět miniaturní červené body. Jedná se o mladé hvězdy, staré jen několik stovek tisíc let. Ve stejných místech lze pozorovat i rudé až oranžové šmouhy připomínající lávu. Způsobují je právě mladé hvězdy, ze kterých tryskají proudy materiálu, který se střetne s okolními plyny a prachem.

What better way to mark #NewFriendsDay than with this new view?

One of Hubble’s most iconic shots now has a complementary companion from our friend @NASAWebb!

This star-forming region is known as the Pillars of Creation, and shows a small region of the Eagle Nebula. pic.twitter.com/3FMoH0ro0P

— Hubble (@NASAHubble) October 19, 2022

Hubbleův dalekohled pořizuje snímky vesmíru z oběžné dráhy Země od roku 1994. Mezi nejslavnější fotografie patří série s velmi mladými galaxiemi, které se na černém pozadí třpytí jako drahokamy, a právě Sloupy stvoření. První, známější fotografii dalekohled pořídil v roce 1995, další pak v roce 2014.

Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od ledna letošního roku. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (245 miliard Kč) je projektem NASA, ESA a kanadské vesmírné agentury CSA.