Země Evropské unie jsou připraveny obětovat v případě ruské invaze na Ukrajinu dodávky plynu, které mají začít proudit přes plynovod Nord Stream 2. Politici z dosud skeptických zemí jako Německo či Rakousko se v posledních dnech přidávají na stranu zastánců zablokování projektu, na což naléhají i Spojené státy. Diplomatické zdroje obeznámené s aktuální přípravou sankcí podle listu Financial Times tvrdí, že postihy by se vedle Nord Streamu měly týkat i dalších nových plynových projektů v Rusku.

Zejména Berlín dlouhodobě odmítal obětovat podmořský plynovod, který obchází ukrajinské území a přivádí plyn z Ruska přímo do Německa. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková však ve čtvrtek poslancům německého parlamentu řekla, že Nord Stream 2 je součástí sankčního balíčku připravovaného Evropskou unií v koordinaci s USA a Británií. Jeho zastavení podpořil také šéf rakouského parlamentu Wolfgang Sobotka, jehož vládní kolegové se dosud stavěli k omezování dodávek plynu odmítavě. „Tady je nutné jasné stanovisko, a my určitě podporujeme sankce zahrnující Nord Stream a pochopitelně plyn," řekl bruselskému webu Politico.

EU přitom stejně jako její spojenci opakuje, že sankce musejí být natolik významné, aby Rusko od agrese odradily. Brusel dává stejně jako Washington přednost diplomatickému řešení napjaté situace.

Dosud nezprovozněný plynovod dlouhodobě rozděluje Evropu. Berlín jeho výstavbu prosadil i přes odpor mnohých spojenců včetně USA, Ukrajiny, Polska či pobaltských zemí. Hlavním investorem projektu je ruský Gazprom. Polovinu z investice 11 miliard dolarů (240 miliard korun) zaplatily evropské energetické firmy Uniper, Wintershall Dea, Shell, OMV a Engie. Plynovod má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Plyn z projektu má využívat i Česko.

Unijní země v současnosti pokrývají 40 procent své spotřeby plynu dodávkami z Ruska a aby se v průběhu zimy vyhnuly problémům s dodávkami, nemají se sankce týkat již fungujících plynovodů. Zahrnovat však podle diplomatů mají budoucí investice do energetických projektů, na něž Rusko i kvůli západním technologiím a expertům často spoléhá. To by mohlo postihnout firmy jako Shell, BP či Total, které do ruského plynárenství vkládají významné částky, například do chystané produkce zkapalněného zemního plynu (LNG) na severu či východě Ruska. Patrně by to však nemělo vliv na okamžité dodávky plynu do Evropy.

"Rusko by zabolelo postižení odvětví, které je pro ně opravdu důležité. A zároveň by se tím Evropa nechytila do vlastní pasti, jako kdyby se snažila krátkodobě omezit vývoz (ruského plynu)," řekl listu Financial Times analytik James Waddell z konzultantské společnosti Energy Aspects. S dalšími experty se shoduje v tom, že zacílení sankcí na plynárenství může přinést Rusku významnější ztráty než jakékoli dosavadní postihy.

Unijní diplomaté hovoří o tom, že vedle plynu má chystaný balíček dopadnout také na finanční a bankovní sektor.