I když se restaurace a hospody musí zavřít své provozy jen o dvě hodiny dříve ve 20:00, tak tím přicházejí o více jak polovinu tržeb za den. Tvrdí to jak šéf Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek, tak i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Podle nich nesmyslná restrikce dopadne nejvíce na venkovské hospody, které z pravidla otevírají až pozdě odpoledne. Zároveň si restaurace a hospody stěžují, že k nim po celou dobu koronavirové krize nezamířila žádná pomoc. Přitom segment gastronomie je jeden z nejvíce poškozených.

Restaurace od čtvrtka minulého týdne mohly mít otevřeno do desáté hodiny večer, kvůli příznivým epidemickým podmínkám. To se však změnilo tento týden, kdy ministr zdravotnictví Jan Blatný (ANO) vydal nový zákaz, kdy hospody mohou mít otevřeno jen do 20:00. Důvodem prý bylo, že lidé se scházeli i u výdejních okének a následně byly porušovány předpisy.

Zásah do otevírací doby restaurací a stravovacích podniků ale znamenal značný zásah pro samotné provozovatele, kteří znovu začali finančně krvácet. Kvůli snížení o dvě hodiny přicházejí majitelé o více jak polovinu tržeb, protože ve večerních hodinách lidé v hospodách nejvíce utrácejí. „Musíme si uvědomit, že ztráta až 60 procent je navíc z poloviční kapacity, kterou vláda povolila,“ řekl pro Echo24 šéf Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Podle něj se jedná o diskriminaci, protože žádný jiný segment nebyl takto restrikcemi zatížen. „Ve školách máme jeden a půl metru na studenta a nikdo to neřeší. Děti běžně šíří koronavirus po rodinách, protože jsou většinou bezpříznakoví. Všichni jezdí do fabrik, kde nemohou přejít na home office. Ministr zdravotnictví poté prohlásí, že až se zpřísňovat bude, tak se obchody zavírat nebudou. Tak proč se budou omezovat a zavírat restaurace?“ ptá se řečnicky Stárek.

Segment gastronomie je jeden z nejvíce postižených v době koronakrize. Provozovny se totiž musely okamžitě ze dne na den zavřít jak na jaře, tak i na podzim při příchodu druhé vlny. Podle Stárka si může vláda dovolit podniky zavírat. Musí ale dát jasné kompenzace, jako je tomu například v sousedním Rakousku. Od prvního lockdownu totiž stát nepřipravil jediný program, který by restauracím a hospodám pomohl.

S tím souhlasí i šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Ten se stále, ale zatím neúspěšně, snaží vládě předkládat možné scénáře, jak gastronomii pomoci. „Připravujeme další návrh kompenzací, i když vláda je opakovaně odmítá. To ale považujeme za nepřijatelné. Pokud tady vláda někomu omezí fungování, musí mu ty škody nahradit. A nemluvíme jen o restauracích a hospodách, vláda jejich omezením omezila také jejich veškeré dodavatele, kteří přitom nemají nárok na téměř žádnou pomoc,“ řekl pro Echo24 Tomáš Prouza.

Restaurace se ale obávají, že další restrikce znovu přijdou. Ministr Blatný totiž připustil, že by se podmínky mohly zpřísnit od pondělí příštího týdne, protože znovu dochází k nárůstu nakažených koronavirem.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy dřívější doba uzavírání restaurací znamená, že gastronomie přichází okolo jedné miliardy korun týdně. Podle údajů Eurostatu totiž v loňském roce zákazníci utratili v barech, restauracích a hospodách 180 miliard korun ročně. „Zkrácení provozní doby však znemožní návštěvu pohostinského zařízení večerním hostům, přičemž od ní odradí i hosty podvečerní. Tržby zařízení tak klesnou na zhruba třetinu běžného stavu,“ řekl Kovanda.

Podle něj tak budou restaurace krvácet a přicházet o 340 milionů korun denně. Řadě restaurací se pak vůbec nevyplatí otevřít.