Během vykopávek v řecké Olympii archeologové nalezli hliněnou desku se zápisem veršů z Odyssey antického básníka Homéra. Podle řeckého ministerstva kultury se může jednat o dosud nejstarší nalezený zápis tohoto starořeckého eposu. Na konečné potvrzení stáří antického artefaktu se stále čeká.

Na předmět archeologové narazili během výkopu prováděném nedaleko trosek Diova chrámu. V něm byla od 5. století př. n. l. umístěna socha boha Dia, která patřila mezi původních sedm divů světa.

Podle prvních odhadů odborníků hliněná deska pochází ze 3. století našeho letopočtu, tedy z doby, kdy bylo Řecko pod římskou nadvládou. Pokud by se domněnka potvrdila, pak by se podle řeckého ministerstva kultury jednalo o dosud nejranější nalezený zápis Odyssey. Tu spolu s neméně známou Illiadou napsal starořecký básník Homér někdy v 8. až 7. století před naším letopočtem.

Na hliněné desce je vyryto celkem třináct veršů ze 14. zpěvu Homérova eposu. V nalezené části básně ithacký král Odysseus oslovuje svého přítele Eumaia. Podle ministerstva se jedná o „skvělý archeologický, epigrafický (nauka o čtení starých nápisů, pozn. red.), literární a historický exponát“.

Odyssea se skládá celkem z 12 110 veršů a pojednává o osudu stejnojmenného krále vracejícího se z trojské války. Samotný průběh války, podle odborníků značně zromantizovaný, pak autor popisuje v druhé básni, Ilias.