Vláda Andreje Babiše jednou nahrává pronajímatelům, druhý den nájemcům a potřetí někomu úplně jinému. Podle ředitele řetězce Electro World Romana Kocourka by hlavně stát měl mít zájem na tom, aby se znesvářené strany dostaly za vyjednávací stůl. Obchody totiž musí pořád v plné výši platit plné nájemné, i když jejich obchody jsou ve většině zavřené. Aspoň tak se na to aktuálně dívají některé právní výklady stávajících smluv, které mají vyloučenou vyšší moc.

Jak společnost zatím krizi zvládá?

V současné době máme devatenáct prodejen, které jsou v převážné většině v retail parcích, v menšině pak v obchodních centrech. Dohromady jsou naše obchody na 50 tisících metrů čtverečních. I přesto, že máme dostatečnou plochu na zajištění bezpečného odstupu zákazníků, ze dne na den se naše prodejny ocitly bez zákazníků, prostým rozhodnutím vlády a upřesněním výjimek. Přitom každý normální měsíc balancujeme na hraně, protože prodej elektroniky funguje s marží, která sama o sobě je hraniční pro přežití a v podstatě celý rok se snažíte vybalancovat cash flow a na konci roku v hlavní sezoně se dostat do plusových čísel.

Museli jste tak zavřít ze dne na den?

Původně jsme měli výjimku, která však z neznámých důvodů hned za tři dny skončila. Nyní samozřejmě využíváme možnosti výdejového okénka, na kterých vyřizujeme internetové objednávky. Nicméně se jedná o pouze minimální část tržeb, která by se za normálních okolností realizovala. V normálních časech se totiž po ploše pohybují prodavači, kteří k zakoupenému zboží poskytují doplňkový sortiment a jsou schopni prodat doplňkové služby, jako je prodloužená záruka nebo nabídnou splátky. Jde také o odborné rady, přesto jsou to marže, které nás nakonec živí.

Různé obchody se zatím otevírají s omezením a zatím není jasné, kdy se vše naplno znovu rozjede. Jak vidíte, že bude dopad tvrdý?

Současnou situaci řešíme každý den spolu se slovenskými akcionáři. Shodli jsme se na tom, že nynější krize není ničemu podobná a nikdy tu nic takového nebylo. Dohledali jsme i čísla z finanční krize z roku 2008, kdy se propadly tržby. Pořád to ale byla krize, která měla svůj ekonomický důvod. Nyní se k tomu přidává panika a strach, která je možná vyvolána nechtěně médii. Všude se totiž propírají informace o koronaviru a neustále se objevují zprávy o počtu mrtvých. Celkový nápor vyvolává u většiny lidí paniku, strach a úzkost.

V tuto chvíli máme souboj dvou stran. Kromě toho, že to bude mít finanční a ekonomický dopad, tak se zde šíří i panika, kterou zde vláda vytvořila. Lidé se sami sebe bojí navzájem. Přes veškeré problémy jsme dokázali zajistit ochranné prostředky, jako jsou dezinfekce a roušky pro zaměstnance, včetně jednorázových rukavic. Nevíme, jaká bude situace, až se obchody otevřou. Je docela dobře možné, že se lidé budou chodit bát do obchodů více než prodavači. Rozhodně se život nevrátí do původních kolejí před koronavirovou vlnou. Očekáváme výrazný pokles tržeb i po znovuotevření prodejen.

Jak reagujete na zamrzlou situaci nájmů, kdy pronajímatelé ani stát nechce zatím vyjednávat?

Stali jsme se spoluzakladateli retailové iniciativy, která se snaží dostat za jednací stůl jak pronajímatele, tak členy vlády. Od 16. března jsme totiž s pronajímateli v zákopové válce, kdy si vyměňujeme dopisy a e-maily o současném stavu. V konečném důsledku nás ale do dnešního stavu dostala vláda svými kroky. My se totiž donekonečna můžeme dohadovat s pronajímateli, že máme zavřeno a do toho musíme platit. Na druhou stranu jako soudný člověk chápu, že i pronajímatel má své závazky vůči bance a státu.

Kdo to celé odstartoval, je stát a v tuto chvíli se nehrne do participace na společných jednáních či diskuzi. Neustále se diskutuje nad odkladech a půjčkách. Z mého úhlu pohledu je to irelevantní, protože většina těchto subjektů nebude za pár měsíců ani existovat. Nepřežijí totiž ani tu dobu, ve které se neustále dohadují.

Vyčítáte trochu státu, že přijal takto tvrdá opatření?

Neřekl bych, že bych vyčítal vládě mimořádná opatření. Je třeba vyčítat, že se neustále pohybuje ode zdi ke zdi a nemá žádný plán. Jeden den pomáhá pronajímatelům, druhý den nájemcům a třetí den dělá něco jiného. Pokud si vezmu příklad prodejen, tak jsme kromě spoluzaložení retailové iniciativy také odeslali dopis premiérovi Andreji Babišovi a vicepremiérovi Karlu Havlíčkovi za elektroprodejce. Uvedli jsme, že jsme schopni, i jako jiné prodejny, zabezpečit hygienické prostředky a ochranné pomůcky tak, aby nemohlo docházet k další nákaze v prodejnách. Jako Electro World máme plochu minimálně dva a půl tisíce metrů čtverečních, my nemusíme dodržovat dvoumetrové rozestupy. My můžeme nabídnout klidně i pětimetrové.

Vláda na jedné straně chce chránit seniory a rizikové skupiny. Nutí nás, abychom si doma šili roušky. Když si ji má senior někde vyprat nebo vyžehlit, tak si žehličku na žádném internetovém e-shopu objednávat nebude. Ti totiž nejvíce využívají fyzickou návštěvu. Nabídli jsme proto, že pro seniory otevřeme obchody s mnohametrovými rozestupy. Máme ale pořád zavřeno. Nechceme nikoho obviňovat, chceme přijít za stůl a pobavit se o tom, aby se náklady začaly řešit. Rozhodně musí začít konstruktivní diskuze mezi vládou, pronajímateli a nájemci. Iniciativa, kterou jsme spoluzakládali, se o to snaží prostřednictvím pana Václava Hrbka z Alpine Pro a paní advokátky Hany Kuncové.

Jak by měl vypadat optimální scénář, jak by se mělo téma nájmů vyřešit?

Nikdy nebudou všichni spokojeni. Každý máme smluvní podmínky nastaveny trochu jinak, protože někdo je klíčovým nájemcem, někdo vybalancovává z pohledu pronajímatele mix obchodů v obchodním centru. Všechny pronajímatele jsme kontaktovali s tím, že chceme stoprocentní slevu za období, kdy jsme museli mít zavřeno. Nám to přijde logické, protože nemohu platit nájemné za provozovnu, kterou nemůžu využívat k dosažení svých zdanitelných příjmů, teď k prodeji. Stát by se měl zachovat férově a rozdělit se s námi a pronajímateli.Tak jako pomohl stát v programu Antivirus pro udržení zaměstnanosti, kdy částečně zmírnil zásadní dopad těm, kteří museli zavřít, tak by se měla vláda postavit i k částečné refundaci u zavřených provozoven.