Slovensko čeká za pár týdnů volby, které mohou výrazně zahýbat politickou kulturou v zemi. Dosavadní nejsilnější vládní strana Směr Roberta Fica začíná v předvolebních preferencích ztrácet, oproti tomu na druhé místo se vyšvihla Lidová strana Naše Slovensko (ĽSNS), kterou vede nacionalista s autoritářskými rysy Marián Kotleba. Proti těmto stranám se začíná vymezovat opozice, která je ovšem sama mezi sebou rozhádaná. Únorový průzkum agentury Focus pak uvádí, že voliči opozice v případě patu jednoznačně odmítají vládu Směru a radši chtějí předčasné volby.

Favoritem voleb je dlouhodobě vládnoucí strana Směr, jejímž předsedou je expremiér Robert Fico. Ten se ovšem objeví na kandidátce až na druhé pozici za předsedou vlády Peterem Pellegrinim. Podpora tamních sociálních demokratů však vytrvale klesá. Před osmi lety se mohl Směr těšit ze zisku 44,4 procent hlasů, nyní průzkumy uvádí, že preference strany se pohybují okolo 18 procent. Vzrůstající trend naopak zažívají členové Kotlebovy strany ĽSNS. Ta je v preferencích druhá a v lednu zaznamenala dokonce preferenční zisk 13,6 procenta. Poslední z průzkumů však přisuzuje straně 12,8 procenta.

Případný úspěch Kotlebovy strany ale zřejmě narazí na neochotu ostatních partají ke spolupráci. Jakékoliv jednání s LSNS odmítá většina opozice a proti se několikrát vyjádřili i představitelé Směru. „Neumím si představit, že by Směr vytvořil jakoukoliv koalici, ať už veřejnou či podporovanou, s Kotlebou,“ řekl premiér Pellegrini v pořadu Na tělo. Z průzkumů tak zatím vyplývá, že největší volební potenciál mají jak Směr tak ĽSNS, se kterými ale většina nechce spolupracovat. Vládu by tak mohla sestavovat široká koalice od stran zastupující maďarskou menšinu až po konzervativní pravici či progresivisty. To by znamenalo i koalici pěti či šesti stran, které mají rozdílné programy a odlišnou agendu. Vládní uskupení by pak za velké pravděpodobnosti zkrachovalo.

Současný premiér Peter Pellegrini se proti koalici s Kotlebou vymezoval už v minulosti a obviňoval z toho opozici. „Já to i lidsky odmítám, vylučuji to jako Bánskobystřican, který měl zkušenost s těmito pány,“ řekl premiér v narážce na někdejší působení Kotleby v roli předsedy Banskobystrického samosprávného kraje. Pellegrini připomněl, že Kotleba za své vlády nic nevyřešil, pouze na úřadě zaměstnával svou rodinu a za jeho působení přišel kraj o peníze z eurofondů. Kromě Směru a opozice se od Kotleby distancovala i vládní nacionalistická Slovenská národní strana.

Rozdělení stran a neochotu spolupracovat dokládá i nedávný průzkum agentury Focus pro televizi Markíza. Z dat vyplývá, že třetina dotázaných respondentů si dokáže představit, že by vládla znovu strana Směr spolu s některou menší koaliční stranou, 17 procent dotázaných nedokáže odpovědět a celá polovina by volila raději předčasné volby.

Průzkum se také zaměřoval na jednotlivé strany, kdy například příznivci Svobody a solidarity v drtivé většině, celých 94 procent, požadují nové volby v případě vlády Směru s opozičními stranami. Podobně jsou na tom i Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (85 procent), Progresivní Slovensko a SPOLU (82 procent) a Za lidi (76 procent). Třetina dotázaných příznivců Křesťanské demokracie, Jsme rodina a Lidové strany Naše Slovensko by pak přivítala vládu Směru s opozicí.

Hádky oslabují opozici

Opoziční hlasy roztříštil ještě více bývalý slovenský prezident a podnikatel Andrej Kiska, který si po svém odchodu z úřadu založil stranu Za lidi. Ta má zisk okolo deseti procent, přesto se v bloku opozičních stran mohla vyjímat na vrcholu. Důvodem je krach jednání tří stran, tedy Za lidi, Progresivního Slovenska a Svobody a solidarity. V listopadu jednání skončilo krachem a subjekty se dohodly na tom, že do voleb půjdou samostatně. Podle preferenčních hlasů by však tyto tři strany mohly získat více jak dvacet procent.

Na tiskové konferenci po neúspěšném jednání pak představitelé stran hledali viníka, kdo za to může. Kiska s lídrem Svobody a solidarity Richardem Sulíkem obvinili Křesťanskou demokracii z toho, že se k hovorům o jednání předvolební koalice nepřidala. Bývalý prezident pak ve velké koalici chtěl i stranu Obyčejní občané a nezávislé osobnosti, kterou však vede excentrický podnikatel Igor Matovič.

Rozhádanost opozice je patrná na posledním konfliktu, který se odehrál v sobotu. Předseda Obyčejných lidí Igor Matovič totiž představil program spolu s 11 otázkami ke konkrétním návrhům, o kterých mají voliči v hlasování rozhodnout, zda budou podmínkou hnutí pro vstup do budoucí koalice. Body by také měly být závazné v koaliční smlouvě. Tento postup strhala koalice Progresivní Slovensko, podle kterých nemá o budoucí vládě rozhodovat internetová anketa.

Matovič tak chce například hlasovat o tom, zda mají mít veřejní činitelé hmotnou zodpovědnost, nebo aby byl pacient s podezřejním na onkologickou nemoc operovaný do dvou týdnů. Pokud by to nebylo možné, měl by pacient získat místo pro operaci kdekoliv v Evropské unii a výsledný účet by pak proplatila zdravotní pojišťovna. Dalším nápadem je, že pokud někdo úsvědčí někoho druhého z korupce, dostane odměnu 50 procent z částky, která se vrátí státu.