Letošní sté výročí obnovení české státnosti se nabízí jako vhodná příležitost k rekapitulování klikaté cesty, již naše společnost prošla od Masaryka s Kramářem až po Zemana s Babišem. Dají se důležité události politické, kulturní, vědecké, sportovní a jiné, často kuriózní, poutavě vyložit také dětem? Ano, je to možné, dokonce nutné. Takových pokusů se asi objeví víc. V knize Po stopách stoleté dámy nabídla nyní své pojetí Lenka Pecharová, a to za pomoci svižných ilustrací Lukáše Fibricha.

Autorka zvolila důvtipný podtitul: Naše země 1918–2018. V tomto tvaru není jasné, v jakém čísle tu slovo „země“ stojí, snad v jednotném, snad v množném. Jisté je, že Masarykem založené Československo existovalo sotva dvacet let, dál už to bylo něco jiného, navíc vždy menšího. „Jeho“ stát se stovky nedočkal; jak by to vypadalo, kdyby snad ano, můžeme si pod prvorepublikovou vlajkou leda představovat. K Masarykovi se však budeme hlásit (i Miloš Zeman a Andrej Babiš to dělají a letos asi udělají hlasitěji než jindy) jako k nositeli idejí a myšlenek, které dostala před sto lety samostatná republika do vínku. I paní Pecharová věnuje slavnému hodonínskému rodákovi větší pozornost než komukoli jinému z politiků, připomíná všechny jeho děti, dokonce dceru Eleonoru, která zemřela v kojeneckém věku; jmenuje i potomky Masarykovy vnučky Herberty, aktuálně v chlapeckých letech (nar. 2005, 2006), hochy pozoruhodné právě jen rodinným původem, sotva zatím něčím jiným. To je luxus – v knize, v níž není zmínky například o Rafaelu Kubelíkovi nebo Martině Navrátilové.

Postupuje se tady chronologicky, každý rok je charakterizován nějakými událostmi, jen letem světem, většinou se vše (i s ilustrací) vejde na jednu až dvě tiskové strany, výjimečně na tři (1918, 1919, 1939, 1942, 1945, 1968, 1989). Výklad je odlehčen anekdotami a hádankami, v některých případech snad dobovými (1950: „Obyčejný špendlík si s kamarádem vypráví politické vtipy. Najednou se vyděsí: ,Bacha, tamhle jde zavírací!‘“).

Paní Pecharová žádný letopočet nevynechala, a tak občas musela vařit z vody, zvláště v časech, kdy se tu žilo pod normalizačním šturcem. Například rok 1974 charakterizuje otevřením první linky pražského metra a vydáním knížky Václava Čtvrtka Pohádky z mechu a kapradí. Ale možná má pravdu, v tom roce se v Československu opravdu asi nic důležitějšího nepřihodilo.

Jako spolehlivou oporu pro výklad si autorka vybrala literaturu, vzpomněla si na Basse, Čapky, Foglara, Haška, Hrabala, Poláčka, Seiferta, Škvoreckého, Vaculíka a další, ne už na Kunderu nebo Vančuru, ač druhý z nich je autorem snad dodnes u dětí oblíbeného vyprávění Kubula a Kuba Kubikula, překvapivě pominut je i Ondřej Sekora, autor Ferdy Mravence. Zjevně přeceněna je tvorba Jiřího Žáčka, ten prý v roce 1978 svou Aprílovou školou odstartoval „báječnou lavinu další tvorby“. Vodňanského ani Fryntu paní Pecharová pravděpodobně nezná, a pokud ano, rozhodla se jim vstup na stránky své knihy odepřít.

Je dobrým zvykem dávat práce tohoto typu lektorovat, tady se to zřejmě nestalo, a tak v textu zůstaly chyby věcné („S příchodem Rudé armády do hlavního města ČSR 8. května končí 2. světová válka“ – zde jsou omyly hned dva; o Škvoreckém nepřesně: „Do Ameriky odjel původně přednášet, avšak po obsazení vlasti Sovětským svazem se tam rozhodl zůstat“; název „Státní tajná bezpečnost“ si autorka vymyslela; Milenci v texaskách je prý „první československý muzikál“, tady je míněn film Starci na chmelu, v němž se uvedená píseň zpívá; 1979: „všichni naši dosavadní prezidenti strávili jistý čas za mřížemi“ – ano?), nemluvě o lapsech jazykových, ale těm říkejme eufemisticky překlepy („Mnichovský diktát“, „Válka s mloky“, autorka prý „absolvovala… Pedagogickou fakulty...“ atd.).

Škoda. Je docela dobrý nápad připomenout dětem i to, na co ve vlastivědě či v dějepise stěží narazily, třeba vznik stavebnice Merkur, přesun mosteckého kostela nebo dvacetinásobné mistry světa ve sportu tak bizarním, jako je kolová.                  

Lenka Pecharová: Po stopách stoleté dámy. Naše země 1918–2018. Ilustroval Lukáš Fibrich. Portál 2018, 181 str.