Izraelský parlament přijal kontroverzní zákon, který zemi definuje jako stát židovského národa. Arabština je podle něj už nikoli jedním ze dvou oficiálních jazyků, ale jazykem se speciálním statusem, židovské osady jsou národním zájmem a hlavním městem je celý Jeruzalém. Poslanci arabské menšiny, která tvoří pětinu z téměř devíti milionů obyvatel Izraele, zákon kritizovali, stejně jako izraelská opozice a mnohé židovské organizace v zahraničí, obavy z následků zákona vyjádřila také mluvčí šéfky evropské diplomacie. Před přijetím normu kritizoval také prezident Reuven Rivlin.

Pro novou právní úpravu hlasovalo ve 120členném parlamentu 62 poslanců, proti bylo 55 zákonodárců, oznámil list Haarec.

Norma říká, že Izrael je historický domov židovského národa a tento národ má jako jediný právo na národní sebeurčení v tomto státě. Za národní symboly stanovuje vlajku, menoru, hymnu, hebrejský kalendář a židovské svátky, stejně jako Den nezávislosti. Dále stanovuje, že „sjednocený a celý“ Jeruzalém je hlavním městem země a jediným oficiálním jazykem je hebrejština. Arabštině přiznává „zvláštní status“, takže ji lze nadále používat při styku s úřady.

Arabská menšina má sice podle zákona stejná práva jako Židé, ale dlouhodobě si stěžuje na pozici druhořadých občanů, kterým se dostává horších služeb v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a bydlení.

„Budeme v Izraeli nadále zajišťovat dodržování lidských práv, ale většina má také svá práva a většina rozhoduje,“ hájil minulý týden zákon premiér Benjamin Netanjahu, který také slíbil, že zákon prosadí před letní parlamentní přestávkou. „Toto je rozhodující chvíle, ať žije stát Izrael,“ řekl premiér po hlasování.

Arabští poslanci hned kopie zákona roztrhali a byli ze sálu vyvedeni. Izrael tímto „prohlásil, že nás zde nechce, prosadil zákon o židovské nadřazenosti a sdělil nám, že budeme navždy občany druhé kategorie,“ napsal ve svém prohlášení poslanec Ahman Úda. Jeho kolega Ahmad Tíbí před odchodem ze sálu na Netanjahua volal „Prosadil jste zákon apartheidu, rasistický zákon. Proč se bojíte arabštiny?“ „Jak se odvažujete takto mluvit o jediné demokracii na Blízkém východě?“ odpověděl premiér.

Zástupci Hnutí za okamžitý mír, které je kritikem okupace palestinských území, při noční debatě o zákonu mávali v sále z balkonu černou vlajkou, dokud je ochranka nevyvedla.

Izrael se v minulosti běžně charakterizoval jako židovský stát, ale v uplynulých pěti letech zejména pravicoví politici, kteří nyní zemi vedou, usilovali o uzákonění tohoto faktu, což mělo umožnit zahrnout židovskou národnost a víru do vládní politiky. Izrael nemá psanou ústavu, místo ní se řídí několika základními zákony, k nimž nyní přibyl zákon o národním státu. V Izraeli se o něm debatovalo několik let a jeho původní podoba z roku 2011 zaznamenala mnoho změn.

Až tento týden byla ze zákona vyjmuta pasáž, která měla umožnit vytvářet komunity podle náboženského nebo národnostního hlediska a udržovat jejich exkluzivitu. To by v praxi podle kritiků bývalo mohlo vést k vytvoření výhradně židovských komunit, kam by izraelští Arabové nemohli. V květnu kritici dosáhli vyškrtnutí článku, podle kterého měl nejvyšší soud stavět židovský charakter země nad její charakter demokratický.

Americký židovský výbor (AJC), který je mnohými považován za jednu z nejrespektovanějších židovských organizací v USA, v prohlášení uvedl, že je přijetím zákona velmi zklamán, jelikož určité pasáže ohrožují budoucnosti Izraele jakožto židovského, ale zároveň demokratického státu. Neschvaluje proto zejména klauzuli o tom, že na židovské osady stavěné na okupovaném Západním břehu Jordánu se bude pohlížet jako na věc národního významu. Podle AJC totiž tato část zákona může být interpretována podobně jako vyškrtnutá pasáž o výlučných komunitách. Organizace v prohlášení zároveň zdůraznila, že Izrael je v praxi židovským státem a nově přijatý zákon označila za „nepotřebný“.

Zakladatel americké liberální židovské organizace J Street Jeremy Ben-Ami zahrnul do kritiky i Netanjahuovu vládu. „Ten zákon se zrodil v hříchu, jeho jediný smysl je říci komunitám Arabů, LGBT (lesbičky, gayové, bisexuálové a transgenderové osoby) a dalším menšinám v Izraeli, že nejsou a nikdy nebudou rovnocennými občany. Před dvěma měsíci jsme oslavovali 70. výročí vzniku deklarace o nezávislosti Izraele, v níž je psáno, že Izrael ‚zajistí naprostou rovnost sociálních a politických práv všem svým občanům bez ohledu na jejich víru, rasu a pohlaví‘. Netanjahuova vláda teď nebere ohled na tato slova ani na hodnoty, která představují,“ sdělil Ben-Ami.

Právní centrum pro práva arabské menšiny v Izraeli ve svém stanovisku uvedlo, že „zákon o národním státě je koloniální zákon s rysy apartheidu, který mezinárodní zákon zakazuje, protože je v rozporu s mezinárodní úmluvou zakazující páchat zločiny apartheidu“.

Výhrady k zákonu vyjádřila také mluvčí šéfky evropské diplomacie Federiky Mogheriniové. Podle ní může ohrozit možnost vytvoření dvou států.

Ve čtvrtek izraelské nálety v Pásmu Gazy zabily jednoho člena radikálního palestinského hnutí Hamás a tři osoby zranily. Podle izraelské armády byly nálety zacíleny na členy Hamásu, kteří se chystali k Izraeli vyslat balonky s hořlavinami. V uplynulých týdnech způsobily takové útoky v jižním Izraeli požáry. Hamás v Gaze vládně od roku 2007 a s Izraelem vedl už tři války.