Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje pro příští rok růst minimální mzdy zhruba o deset procent, tedy o 1350 korun na 14.700 Kč. Po dnešním jednání s odbory to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Platy ve veřejné správě by se podle sociálních demokratů měly zvýšit o 5,2 procenta. Odbory požadují růst minimální mzdy na 15.000 korun, o růstu dalších výdělků chtějí ještě jednat.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by chtěla navýšit minimální mzdu tak, aby byl v příštím roce zachován poměr minimální a průměrné mzdy. Růst minimální mzdy by tak měl kopírovat růst průměrné mzdy. Poměr minimální a průměrné mzdy je nyní asi 40 procent. Ministerstvo ve svém srpnovém odhadu vývoje ekonomiky počítá v příštím roce s růstem HDP o 2,2 procenta a cen o 2,4 procenta. Suma na platy by se měla zvednout o 5,9 procenta. V předchozích měsících očekával resort nižší inflaci a vyšší ekonomický růst.

S předáky odborů se dnes sešli kromě Maláčové i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček a ministr kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD). Podle ministryně práce o zvýšení minimální mzdy a platů bude jednat vedení vládní koalice. Termín jednání ještě není, dodala Maláčová. Tripartita by se měla kvůli růstu platů sejít 9. září, kvůli návrhu rozpočtu na příští rok pak o týden později.

Odbory spojují vyjednávání o platech s debatou o minimální mzdě. Předáci požadují zvýšení o 1650 korun. Podle Svazu průmyslu a dopravy by kvůli zpomalování ekonomiky mělo navýšení dosahovat nejvýš pěti procent, tedy asi 700 korun. Hospodářská komora doporučuje minimální mzdu nezvyšovat vůbec. Podnikatelé poukazují na to, že s minimální mzdou rostou i nejnižší zaručené mzdy podle profese a odbornosti. Při navrhovaném přidání o 1350 korun by se tak pohybovaly mezi 14.700 a 29.400 korun, nyní činí 13.350 až 26.700 korun.

Na růst platů ve veřejném sektoru mají předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů (ASO) odlišný pohled. ČMKOS požaduje pro učitele přidání o 15 procent, pro neučitelské profese a zdravotníky o deset procent a pro ostatní o osm procent, a to do tarifů, tedy do základu příjmu, ne do odměn. Asociace samostatných odborů jako menší odborová centrála v Česku navrhuje zvýšit všem zaměstnancům veřejné správy a služeb tarif, tedy základ výdělku o 1500 korun. Zatímco člověk s tarifem 10.000 korun by si polepšil o 15 procent, u základu 15.000 korun by to představovalo deset procent a u základu 30.000 pět procent. Vyšší tarify mají lidé s vyšším vzděláním, odborností i praxí a na vyšších pozicích.

Schillerová je připravena o návrhu odborů, aby platy ve veřejném sektoru rostly všem o stejnou částku, jednat. Debatovat chce o tom, kolik by to mělo být. Dosud navrhovala růst platů ve veřejném sektoru o tři procenta.

Školské odbory ale chtějí dále jednat o možnosti většího růstu platů. Plánované zvýšení od ledna o deset procent pro učitele a sedm procent pro nepedagogické pracovníky podle nich na zlepšení kvality škol nestačí. Po jednání s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) to řekl předseda školských odborářů František Dobšík. Plaga s větším růstem platů nepočítá.

Zaměstnavatelé podle Hospodářské komory potřebují vstřebat razantní zvyšování minimální mzdy z posledních let. Každý růst navíc podle komory citelně dopadne na peněženky všech domácností v zemi. Zdražily by především služby jako úklid, stravování či autodoprava, kde je podíl zaměstnanců s nižší či nulovou kvalifikací největší. Podle komory by bylo lepší zavést automatický valorizační mechanismus, který minimální mzdu odpolitizuje a umožní zaměstnavatelům růst předvídat. Firmy se podle Hospodářské komory snažily vysoký růst mezd zaměstnanců v posledních letech kompenzovat ze svého zisku, což už nebude plošně možné.

"Každé procento v platech státních zaměstnanců navíc znamená dodatečnou zhruba jednu miliardu korun," řekla ČTK analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy by státní rozpočet navýšení platů o 5,2 místo tří procent v platové sféře stálo dalších zhruba osm miliard korun za předpokladu, že by počet zaměstnanců v platové sféře odpovídal jejich počtu v letošním prvním čtvrtletí.

Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu průměrná hrubá měsíční mzda letos ve 2. čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 34.105 Kč.

Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150.000 lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně vždy od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4850 korun, tedy zhruba o 60 procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy. Odbory ale poukazují na to, že čistý nejnižší výdělek je v Česku dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby pro samotného dospělého.