Vzpomínka na Rašína

Kožich po Aloisovi s dírou po střelbě jsme si přešili, říká pravnučka zavražděného politika

Vzpomínka na Rašína
Kožich po Aloisovi s dírou po střelbě jsme si přešili, říká pravnučka zavražděného politika

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

V české a československé novodobé historii je několik pokusů o politický atentát. V případě prvorepublikového politika a ministra financí Aloise Rašína ale šlo o dokonanou vraždu. Rašína nedávno ocenili poslanci, respektive jeho zásluhy o národní měnu. A to na návrh poslance ODS Jana Skopečka, kterého v dolní komoře v úterý navštívila pravnučka Aloise Rašína Karolina Breitenmoser-Stransky. Hovořil s ní i deník Echo24.

Karolina Breitenmoser-Stransky se sice narodila dávno poté, co v roce 1923 anarchokomunista Josef Šoupal střelil jejího pradědečka do zad. Vždy o něm ale věděla a její rodina pečlivě schraňovala památky na něj. I na Ladislava, syna Aloise Rašína, který zemřel v nacistickém vězení.

„Mí rodiče neměli byt a žili jsme u babičky v Žitné ulici. V tom bytě babička uchovávala posmrtnou masku Aloise i otisk jeho rukou. Babička měla v bytě uložené i urny Aloise a Ladislava (po r. 1948 nesměli mít normální hrob – pozn. red.),“ řekla Karolina Breitenmoser-Stransky, která s rodinou v roce 1968 emigrovala a nyní žije ve Švýcarsku. Do Čech ale jezdí čím dál častěji.

„Maminka vraha Šoupu jednou potkala“

Kromě posmrtné masky uchovala rodina i kožich, v němž byl Alois Rašín v lednu roku 1923 střelen do zad. „Když bylo mojí mamince dvacet, nechala z toho kožichu přešít palto, takový krátký kabátek. Pak jsme emigrovali a když za námi v roce 1969 mohla přijet babička, ten kožíšek přivezla. Maminka už ho nenosila a tak, když se narodil můj syn a já tu zimu kožíšek potřebovala, ušila z něj takový spacák. Moje děti v kožichu po Aloisovi, kde je někde zašitá ta díra, jezdily v kočárku,“ dodala Karolina Breitenmoser-Stransky.

Rašínův vrah Šoupal, který byl až do roku 1942 ve vězení, zemřel až v roce 1959. Karolina Breitenmoser-Stransky vypráví, že její maminka se s ním jednou potkala. „Maminka vyprávěla, že ho jednou potkala. Po válce se vrátila s rodinou do Prahy a byla u řezníka. Byl tam i člověk, který odešel, a řezník jí pak řekl, že to byl Šoupa. Šla domů otřesená,“ vyprávěla Rašínova pravnučka.

Poslanci ocenili Rašínovy zásluhy o národní měnu

Sněmovna v roce 100. výročí existence koruny ocenila význam prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína. Minulý týden přijala na návrh opoziční ODS slavnostní prohlášení, že Rašín se zasloužil o národní měnu.

„V době stého výročí české národní měny a zároveň v době nedávného výročí úmrtí jejího otce, prvního ministra financí Aloise Rašína, se Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, vědoma si důležitosti národní měny, usnáší na tomto slavnostním prohlášení: Doktor Alois Rašín se zasloužil o národní měnu – českou korunu,“ uvádí se v dokumentu.

S usnesením souhlasilo 154 ze 172 přítomných poslanců. Nepodpořili jej komunisté s výjimkou Jiřího Valenty a třetina Pirátů, kteří se hlasování zdrželi.

14. března 2019