Česká republika hodlá využít své evropské předsednictví i k tomu, aby celé EU vyjednala lepší smlouvy s výrobci vakcín proti covidu-19. Podle zástupce resortu je problém v tom, že dodávky nepovídají vlnám, v nichž koronavirus ožívá, a chybí tak i účinnější verze vakcíny na nejaktuálnější variantu viru.

Podle náměstka ministra zdravotnictví pro předsednictví Jakuba Dvořáčka je snahou připravit zadání pro výrobce tak, aby smlouvy lépe odpovídaly současné situaci. První jednání zástupců Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) s výrobci Pfizer/BioNTech a Moderna bude příští pátek v Praze.

Česko za vakcíny už zaplatilo 19 miliard

Dosud za objednané vakcíny, včetně těch zatím nedodaných, Česká republika zaplatila 19 miliard korun. Už poslední dodatky ke smlouvám vedly k odložení dodávek podle ředitelky mezinárodního oboru ministerstva zdravotnictví Kateřiny Baťhové, která měla na starosti nákupy vakcín z ČR. „Pfizer i Moderna přestaly dodávat vakcíny a nebudou je dodávat přes celé léto. Všechny přijdou na podzim, kdy už budou dostupné nové typy,“ uvedla.

Česko podle ní za vakcíny všech výrobců zaplatilo 19 miliard korun – jde o dosud objednané do roku 2023, jejichž dodání se možná prodlouží do dalších let. Darované byly vakcíny za zhruba 270 milionů korun a zlikvidované kvůli prošlé době použitelnosti za 190 milionů korun.

„Chceme upravené vakcíny jako u chřipky“

„Nikdy nebudeme mít optimální množství. Pravděpodobně vždycky budeme muset mít objednaných víc, než jak velkou máme populaci,“ řekl náměstek Jakub Dvořáček.

Cílem setkání příští týden je připravit zadání pro výrobce tak, aby smlouvy lépe odpovídaly současné situaci, kdy se nemoc nejspíš bude pravidelně vracet. „Chtěli bychom, aby bylo připraveno několik scénářů,“ uvedl. O nových smlouvách budou jednat 6. a 7. září v Praze ministři zdravotnictví zemí EU, Dvořáček očekává, že do té doby výrobci představí své návrhy. Zároveň by podle něj mělo být zjednodušeno schvalování upravených vakcín podobně jako u každoročně měněných vakcín na chřipku.

Ministerstvo zdravotnictví se chce při předsednictví zaměřit také na poučení z epidemie koronaviru, zejména v komunikaci. „Chtěli bychom se v této oblasti podívat na to, co které státy EU udělaly v oblasti komunikace dobře a co se nepovedlo,“ dodal náměstek. Konference k tomuto tématu bude v Praze 21. a 22. listopadu, její finální program bude znám na konci července nebo začátku srpna.

Vakcinologové doporučují čtvrtou dávku

Současně se začíná hovořit o dalších dávkách očkování. Česká vakcinologická společnost v týdnu vydala doporučení čtvrtého očkování proti covidu lidem nad 60 let nebo pro osoby od 12 let s oslabenou imunitou, případně zdravotníky, kteří s takovými pacienty pracují. Vhodné je také pro klienty a pracovníky pobytových zařízení sociální péče. Doporučení publikovala na svém webu. Podle ministerstva zdravotnictví by mělo být přeočkování možné v polovině srpna.

„Druhou posilovací dávku doporučujeme aplikovat s odstupem nejméně čtyř měsíců po první posilující dávce vakcíny,“ uvedla společnost v doporučení. Nechat se podruhé přeočkovat by mělo být podle ní umožněno a plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění všem, kteří budou mít o vakcínu zájem. Pokud člověk covidem-19 onemocněl, je podle vakcinologů možné přeočkování odložit o tři měsíce.

K očkování bylo použito přes 17 milionů dávek

V tuzemsku bylo doposud podle statistik ministerstva zdravotnictví provedeno 17 677 548 očkování s tím, že 6 882 632 osob má ukončené očkování. V letních měsících však počty očkovaných ani zdaleka nedosahují počtů během jednotlivých vln. Ve čtvrtek bylo kupříkladu naočkováno 1 059 lidí, z čehož 886 byly posilující dávky.

Drtivou většinu, celkem 83 procent vyočkovaných dávek, tvoří vakcíny společností Pfizer a BioNtech, druhá je pak varianta společnosti Moderna před třetí vakcínou AstraZeneca. V nabídce je ještě jednodávková Janssen a Novavax na proteinové bázi.