Sociálnědemokratická vláda v Dánsku chce celé azylové řízení včetně pobytu žadatelů přesunout do Afriky. O návrhu zákona vlády premiérky Mette Frederiksenové bude už v následujícím týdnu hlasovat dánský parlament Folketing. Počet udělených azylů by se tak blížil k nule, píše deník Jyllands-Posten, na který se odvolává například švédská veřejnoprávní televize SVT Nyheter. Podle deníku Berlingske v případě přijetí zákona hrozí Dánsku až vyloučení z azylové spolupráce v rámci dublinských dohod.

Tunisko, Etiopie, Egypt a Rwanda jsou zeměmi, se kterými vláda vyjednávala, a které jsou považovány za možné hostitelské země pro přijetí lidí z jiných zemí a osob bez státní příslušnosti, kteří hledají azyl v Dánsku. Žádné dohody ale ještě nebyly podle deníku uzavřeny. Loni udělilo Dánsko azyl 600 lidem. V dubnu Dánsko jako první evropská země neprodloužilo povolení k pobytu syrským uprchlíkům s vysvětlením, že část syrského území je již dostatečně bezpečná na to, aby se mohli vrátit do vlasti.

Ministr pro přistěhovalectví a integraci Mattias Tesfaye navštívil v dubnu Rwandu, poté však řekl, že nebyla uzavřena žádná dohoda a neprobíhají žádná skutečná jednání o zřízení dánského azylového střediska v této zemi. "Dohodli jsme se, že budeme pokračovat v diskusi o uprchlické a azylové politice, ale také o rozvojových otázkách, investicích, ekologii, cestovním ruchu a mnoha dalších otázkách," uvedl Tesfaye ve Folketingu začátkem května.

Jedním z hlavních argumentů dánské vlády je, že zřízením azylových přijímacích středisek v Africe se zamezí migrantům vydávat se na nebezpečnou cestu přes Středozemní moře často v rukách cynických obchodníků s lidmi. Podle kritika vládního záměru a experta na migraci z kodaňské univerzity Martina Lemberg-Pedersena to ale bude znamenat, že pokud se migrant dostane do Dánska, bude pak eskortován do Afriky, kde bude azylové řízení probíhat. Poukazuje na to, že značná část migrantů v Dánsku pochází z Pákistánu nebo Afghánistánu, kteří by se pak ocitli například ve Rwandě.

Dánský deník Berlingske tvrdí, že pokud bude zákon přijat, hrozí Dánsku vyloučení z vnitřního azylového systému EU v rámci dublinských dohod. Pokud by k tomu došlo, nemohlo by Dánsko odesílat migranty zpět do zemí, kam poprvé vstoupili. Deník uvedl, že sama Evropská komise podobnou reakci nevyvrátila ani nevyloučila. Ministr Tesfaye ale považuje tento problém za „hypotetickou diskusi“ a nechápe, proč by se mělo uvažovat o vyloučení Dánska z této dublinské spolupráce.

Proti návrhu zákona protestují různé levicové a lidskoprávní organizace včetně Amnesty International, Červeného kříže a Save the Children. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že plány Dánska na zřízení dánského azylového střediska v zemi mimo EU „jsou v rozporu s principy, na nichž je založena mezinárodní spolupráce ohledně uprchlíků“. „Zahájením takové drastické a omezující změny v dánské legislativě o uprchlících hrozí spuštění dominového efektu, kde další země v Evropě a okolních oblastech rovněž prozkoumají možnosti omezení ochrany uprchlíků na svém vlastním území," řekl Henrik Nordentoft, zástupce UNHCR v severských a pobaltských zemích s tím, že tak bude ohrožen život a zabezpečení uprchlíků a bude významně omezena jejich ochrana.