VZÁCNÁ SBÍRKA ROSTLIN

Největší skleník a v něm nejosamělejší rostlina světa

VZÁCNÁ SBÍRKA ROSTLIN
Největší skleník a v něm nejosamělejší rostlina světa

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Královská botanická zahrada v Kew na předměstí Londýna po pětileté renovaci znovu otevře svůj rozsáhlý skleník. Oprava za 41 milionů liber (1,2 miliardy Kč) umožní veřejnosti prohlédnout si zhruba 10 000 rostlin pocházejících z mírného klimatického pásma z celého světa.

Některé části stavby byly rozebrány až na kostru a zmodernizovány. K nátěrům bylo zapotřebí přes 5200 litrů barvy a vyměnit bylo nutné 15 000 skleněných tabulek.

Rostliny jsou roztříděny podle místa svého původu. Pocházejí z pásem, kde nejsou v přírodě vystaveny mrazu. Některé jsou mimořádné vzácné nebo velmi ohrožené a jejich pěstování v botanické zahradě je jediná možnost jejich záchrany.

Mezi 1500 různými druhy je například i mimořádně vzácná rostlina zvaná píchoš Woodův, která je původem z Jihoafrické republiky, ale ve volné přírodě se už nevyskytuje. Existuje výlučně v botanických zahradách a u soukromníků. Strom dostal přezdívku „nejosamělejší rostlina světa“, protože existují pouze samčí exempláře – všechny jsou odnože toho z Kew, který se podařilo získat v polovině 19. století. Aby strom vytvořil semena, potřebuje samičí rostlinu.

Na sbírky ve skleníku v Kew dohlíží Scott Taylor, podle něhož se někteří zanícení fanoušci stále pokoušejí nalézt samičí rostlinu píchoše. Případ této rostliny podle Taylora dokazuje, že je u ohrožených rostlinných druhů nezbytné pěstovat „pojistnou“ skupinu jedinců. „V případě některých rostlin, kterých už v přírodě existuje jen několik kusů, stačí jeden požár, jedno zemětřesení a zmizí,“ řekl.

Jak uvedl server BBC, při obnově skleníku bylo odstraněno, vyměněno opraveno, nahrazeno či vyčištěno 69 000 částí staveb. V případě největších kontejnerových nádob musely být k jejich vyzvednutí použity jeřáby. Opravovalo se z lešení v celkové délce 180 kilometrů. Oprava si vyžádala přes 1700 pracovních dní 400 pracovníků.

Přírodovědec Sir David Attenborough řekl, že když byl v zahradách Kew poprvé, stávalo vstupné penci. „Když jsem byl přivázán k práci v kanceláři BBC a propadl jsem depresi, o víkendech jsem chodíval sem. Zhluboka jsem dýchal, protože tady vanuly tropy. Rostliny mohou vymřít stejně jako zvířecí druhy. Tohle je proto velmi významná instituce,“ řekl o obnoveném skleníku Attenborough, který je známý z naučných pořadů BBC.


Čtěte dále: Zlatá doba českého zemědělství může být teprve před námi

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

,

8. května 2018