Volební účast na Slovensku

Slovenské volby ve stínu rekordně nízké účasti. Kiska i Zeman přitáhli daleko víc lidí

Volební účast na Slovensku
Slovenské volby ve stínu rekordně nízké účasti. Kiska i Zeman přitáhli daleko víc lidí

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Prezidentské volby na Slovensku, ve kterých zvítězila právnička Zuzana Čaputová, doprovázela historicky nejnižší volební účast - pouhých 41,79 procent. Podle čísel slovenského statistického úřadu přišlo k urnám ještě méně lidí než v prvním kole, rozdíl činil téměř 7 %. Zatímco pro Andreje Kisku před pěti lety hlasovalo v druhém kole 1 307 065 Slováků (volební účast byla 50,5 %), Zuzana Čaputová získala o 250 tisíc méně hlasů. Pro srovnání: český duel Zeman - Drahoš přilákal před rokem k urnám 66,6 procent voličů.

Oprávněných voličů je na Slovensku zhruba 4,5 milionů. Pro Čaputovou hlasovalo 1 056 582 voličů (58,4 %), její protikandidát a europoslanec Maroš Šefčovič získal 752 403 hlasů (41,59 %), uvedl slovenský statistický úřad po zpracování výsledků ze 100 % okrsků. Čaputová podle těchto údajů zvítězila v sedmi z osmi krajů, v Prešovském kraji se těsná většina přiklonila k jejímu soupeři. Právničce vyslovili voliči podporu také v 50 ze 79 okresů.

Účast v sobotním hlasování činila 41,79 procenta, a byla tak nejnižší od zavedení přímé volby hlavy státu v roce 1999. Zaostala také za prvním kolem letošní prezidentské volby (48,74 procenta). Co se týče jednotlivých regionů, volební účast byla nejvyšší v Bratislavském kraji (54,7 %), kde valná většina voličů dala hlas Čaputové. Šefčovič těsně zvítězil v Prešovském kraji, kde získal 51,03 %. Tam byla volební účast 38,4 %. Nejméně lidí přišlo k urnám v Košickém kraji, kde účast činila pouhých 35,5 %.

Co je příčinou bídné volební účasti? Podle pozorovatelů to souvisí patrně s tím, že nepřišli hlasovat zejména všichni voliči dvou neúspěšných prezidentských kandidátů z prvního kola, soudce Štefana Harabina a šéfa krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby. Harabin a Kotleba, kteří před dvěma týdny získali dohromady čtvrtinu hlasů, na rozdíl od Čaputové a Šefčoviče například vystupují proti EU.

Za Kisky přišlo k urnám víc lidí

Zvlášť vyostřenou kampaň zažilo Slovensko před pěti lety, kdy tehdy úřadující premiér Robert Fico (SMER) označoval svého hlavního soupeře v prezidentských volbách Andreje Kisku scientologem a s ohledem na Kiskovy dřívější podnikatelské aktivity například v oblasti splátkového prodeje také lichvářem.

Kiska v rozhodujícím kole prezidentských voleb v roce 2014 Fica porazil, a to s 59,38 % hlasů. Zde byla volební účast v druhém kole mnohem vyšší – zatímco první kolo si nenechalo ujít 43,4 % voličů, v druhém přišlo k urnám 50,5 % voličů. Rozdíl mezi letošní a předešlou volební účastí tedy činí téměř 10 procent.

Letos se Kiska o znovuzvolení neucházel a podpořil Čaputovou. Ta bude první ženou v nejvyšší politické funkci na Slovensku. Do prezidentského úřadu nastoupí v polovině června, kdy Kiskovi skončí pětileté funkční období.

V duelu Zeman vs. Drahoš byla volební účast rekordně vysoká

Současná nízká volební účast na Slovensku se výrazně liší od zájmu o poslední prezidentské volby v Česku. V prvním kole volby, které se konalo 12. a 13. ledna 2018, byla volební účast 61,9 %. (Zvítězil Miloš Zeman se ziskem 38,56 %, druhým postupujícím se stal Jiří Drahoš, který dostal 26,60 % hlasů.)

Volební účast v druhém kole, které se konalo 26. a 27. ledna 2018, činila dokonce 66,6 %, což bylo nejvíce za posledních 10 let. Zvítězil v něm Zeman se ziskem 51,36 % hlasů.

 

, vt

31. března 2019