Česko je schopné splnit své klimatické závazky vzhledem k zeměpisným podmínkám jen při dalším využívání a rozvoji jaderné energetiky, uvedla sněmovna na návrh nastupující vládní většiny pětice stran. Plyn by měl být podle schváleného usnesení přechodným zdrojem energie. Poslanci nastupující koalice obvinili zákonodárce z hnutí ANO z obstrukcí, sněmovně trvalo více než dvě hodiny schválit program. Končící vládě se nepodařilo prosadit projednávání státního rozpočtu.

Sněmovna v něm vyzvala Evropskou unii, aby označila plyn jako přechodný zdroj a jadernou energetiku jako „umožňující" zdroj ještě do konce letošního roku. Stejné usnesení by měl schválit podle nastupujícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na středeční schůzi Senát.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) označil usnesení za vlamování se do otevřených dveří. "Usnesení, které navrhujete, je splněno," uvedl. Příslušný evropský dokument by měl být podle Babiše vydán 22. prosince.

Pro návrh usnesení hlasovali i poslanci ANO. Nepodpořili jej zákonodárci SPD kvůli pasáži, v níž se konstatuje, že se Česko přihlásilo ke klimatickým závazkům Pařížské dohody a Zelené dohody pro Evropu.

„Jaderná energetika musí být plnohodnotně uznána jako součást řešení při dekarbonizaci ekonomiky. Nelze ji posuzovat jen jako 'přechodovou' kategorii, ale jako nástroj, který nízkouhlíkovou transformaci hospodaření 'umožňuje' a činí ji dlouhodobě a sociálně udržitelnou," stojí v usnesení Sněmovny. Dolní komora v těm také konstatovala, že Česko hodlá využívat zemní plyn jako přechodný zdroj.

Rozhodnutí Evropské unie o jádru jako ekologicky čistém zdroji energie majícím nárok na podporu z unijních fondů a o plynu jako přechodném zdroji by podle poslanců vytvořilo příznivější prostředí pro úspěšné vyjednávání legislativního balíčku Fit for 55. Jde o soubor opatření ke snížení emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.

Stanovisko dolní komory souzní s postojem Babišovy dosluhující vlády ANO a ČSSD. Kabinet argumentuje tím, že bez jádra nebude v případě Česka možné splnit klimatické cíle, neboť možnosti využití alternativních zdrojů jsou v zemi omezené. Postoj Sněmovny má Babiš podle poslanců přednést na čtvrtečním jednání Evropské rady. Premiér v demisi uvedl, že téma na programu zasedání není.

O označení jádra za ekologicky čistý zdroj mající nárok na podporu z unijních fondů se vede mezi členskými státy spor. Záměr podporuje více než desítka zemí včetně například Francie, nelíbí se naopak Německu, Rakousku a několika dalším státům. Rakousko se chce v případě unijní podpory jádra obrátit na soud. Činitelé Evropské komise v posledních týdnech naznačovali, že jaderná energie by se mohla v zelené kategorii objevit. Rozhodnutí by mohlo padnout do Vánoc.

Hnutí ANO neprosadilo ve sněmovně projednávání státního rozpočtu

Hnutí ANO, které je nyní ve Sněmovně v opozici, neprosadilo na úterní program sněmovní schůze projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok. Návrh vznesla ministryně financí v demisi a současně předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Návrh rozpočtu připravila končící koaliční vláda ANO a ČSSD.

Nově nastupující vládní pětikoalice chce ale sestavit rozpočet s nižším schodkem. Sněmovní rozpočtový výbor již začátkem prosince projednávání rozpočtu přerušil a Sněmovně doporučil, aby začala projednávat v prvním čtení státní rozpočet na příští rok až po jmenování nové vlády vzešlé z říjnových voleb. Kabinet Petra Fialy (ODS) bude jmenován v pátek.

K hlasování o programu schůze se poslanci dostali zhruba po třech hodinách od začátku jednání. "Neexistuje žádný relevantní důvod proč rozpočet nepodpořit,“ hájila svůj návrh ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO). Návrh podle ní odráží ekonomické možnosti země, je proinvestiční a prorůstový. Rozpočtové provizorium označila za hazard s budoucností Česka a jeho občanů a varovala, že ohrozí vyplácení covidových programů, jako je třeba Antivirus. Upozornila také, že se zbrzdí investice. "Je to rozpočet který rozhodně nezapomíná ani na úspory,“ prohlásila. Poukazovala i na to, že jednací řád dává vládě pro přepracování rozpočtu nejvýše 30 dní. Tento čas ale neposkytuje možnost pro zásadní změny, protože zákony se v takovém čase změnit nedají, uvedla.

Po ní vystoupilo několik jejích vládních kolegů z hnutí ANO i poslanec ANO Aleš Juchelka. Někteří neúspěšně navrhovali zařadit na pořad schůze body týkající se dopadu rozpočtového provizoria na jejich resorty. "V případě rozpočtového provizoria nastane nemožnost zadávání veřejné zakázky či uzavření smluv především u velkých projektů, které resort ministerstva obrany realizuje v rámci rozvoje svých schopností," uvedl například ministr obrany v demisi Lubomír Metnar.

Snahu hnutí ANO zařadit na program projednávání státního rozpočtu odmítla místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN). „Je to mimořádně špatný nápad, zamítněme ho,“ vyzvala. Varovala mimo jiné před nárůstem státního dluhu a poukazovala na to, že v minulosti již dvakrát rozpočtové provizorium nastalo a nic dramatického podle ní nenastalo.

Ke kritice se přidal i poslanec Jan Skopeček (ODS). „Ministři a poslanci hnutí ANO se dnes snažili na program jednání Sněmovny prosadit svůj strašidelný návrh rozpočtu s astronomickým deficitem 376,6 miliard korun. Naštěstí neuspěli, návrh se musí přepracovat. Další rozvrat veřejných financí a přifukování inflace si nemůžeme dovolit,“ uvedl Skopeček.

Ministři a poslanci hnutí ANO se dnes snažili na program jednání Sněmovny prosadit svůj strašidelný návrh rozpočtu s astronomickým deficitem 376,6 mld. Kč. Naštěstí neuspěli, návrh se musí přepracovat. Další rozvrat veřejných financí a přifukování inflace si nemůžeme dovolit.

— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) December 14, 2021

Poslanci posléze na návrh předsedy klubu ODS Marka Bendy zařadili na program usnesení k úloze jaderné energie při dekarbonizaci ekonomiky. Vypustili z programu kontroverzní a kritizovanou smlouvu s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění. Stejně tak vypustili návrh rozpočtu Státního fondu životního prostředí na příští rok.

Fiala v říjnu uvedl, že vznikající koaliční vláda chce sestavit rozpočet se schodkem do 300 miliard korun. Návrh odcházející vlády počítá se schodkem 377 miliard korun. Sněmovna nemůže v prvním čtení rozpočet zamítnout, ale může ho vrátit vládě k přepracování. Nastupující koaliční vláda by pak předložila ve stanoveném termínu nový návrh rozpočtu.

Pokud sněmovna rozpočet neschválí do konce roku, stát bude hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) nepředpokládá, že by se rozpočtové provizorium protáhlo déle než do konce března. Minulý týden řekl, že vláda je schopná připravit přepracovaný návrh rozpočtu na příští rok do šesti týdnů, tedy do přelomu ledna a února.