Návrh profesora Flegra, aby stát rezignoval na ochranu soukromí občanů a vyhodnocoval jejich pohyb pomocí personalizovaných dat mobilních operátorů a bankovních transakcí, vzbudil vcelku zasloužený odpor. Ano, je pravda, že východoasijské země to dělají; ano, je pravda, že se jim díky tomu podařilo snížit reprodukční číslo koronavirového onemocnění; ne, není nutně pravda, že by klady takového přístupu převyšovaly jeho zápory.

První skutečností, kterou je vhodné konstatovat, je ta, že při snaze podvázat šíření viru ujel České republice vlak a sledování pohybu lidí už v téhle fázi epidemie nebude fungovat. Můžete naprogramovat systém, který vygeneruje obrovskou haldu datové hlušiny, ale při současném počtu infikovaných na ni stejně nebude možno přiměřeně reagovat, tak daleko kapacita úřadů prostě nesahá. Všude, kde tento postup uplatnili, s ním začali podstatně dříve, dokud ještě s dodanými daty zvládali něco efektivního dělat. Hasicí přístroj visící na zdi je také dobrý na potlačení malých plamínků, ale stojí-li už celá budova v plamenech, je pozdě.

Třetí skutečností, kterou profesor Flegr naprosto podceňuje, je právě emocionální reakce obyvatelstva. Čaroděj Gandalf v knize Pán prstenů řekl o svém kolegovi Sarumanovi, že „jeho mysl se skládá z malých koleček“, čímž chtěl vyjádřit, že je to technokrat, který se nestará o živé věci. Stejným způsobem působí páně Flegrovo uvažování. Do současného stavu přece dospěla Česká republika mimo jiné proto, že lidé přestali vládním opatřením věřit. Stát může udělat hodně věcí, ale nemůže nadekretovat svým občanům důvěru v sebe sama. Naopak nedůvěru zaseje velmi snadno – a opatření, které připomíná ztělesnění Velkého bratra, je na zasívání nedůvěry jako dělané.

Poslední, ale nejdůležitější připomínka. Člověku, který má po ruce kladivo, se prý všechno zdá být hřebíkem. Totéž platí pro sofistikovanější systémy. Jakmile jednou máte k dispozici nějakou technologii, chuť používat ji i v jiných situacích roste. Je-li tabu ohledně plošného sledování občanů prolomeno, jak dlouho bude trvat, než někdo navrhne, aby ten systém byl používán i v jiných situacích? Hledání osob podezřelých z terorismu? Hledání osob podezřelých z jakéhokoliv trestného činu? Co šíření dezinformací a ruských narativů, není to vážný problém? Atd. atd.

Bruce Schneier, velká osobnost kryptografické komunity, přišel v téhle souvislosti s pojmem „občanská hygiena“. Má to být právní ekvivalent hygieny obyčejné, přičemž základním postulátem je princip „nestavte systémy, které jsou snadno zneužitelné k potlačování osobních svobod“. Flegrův systém přesně toto splňuje. Od červeného svetru je sice k červené vlajce poměrně daleko, ale máme historickou zkušenost, že někdy jsou ty společenské zlomy velmi náhlé.

Musíme se naučit praktikovat i občanskou hygienu, nikdo jiný to za nás neudělá.