Řidiči si zlevňující paliva mohli vychutnat jen krátce. V minulém týdnu totiž došlo k dalšímu navyšování, i když ne tak razantnímu, jako tomu bylo na začátku ruské invaze na Ukrajinu. Cena ropy v letošním týdnu začala poklesem a dá se tak očekávat, že v následující době zase zlevní. Cena je tak stále jako na houpačce a bude trvat delší čas, než se znovu ustálí. Na cenu má totiž kromě válečného konfliktu na Ukrajině také vliv i jednání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), dohoda s Íránem, vysoké počty případů koronaviru v Číně a také oslabená česká koruna.

Cena benzinu a nafty se navyšovala v České republice od začátku letošního roku. K opravdovému skokovému nárůstu však došlo až poté, co ruský prezident Vladimir Putin vyslal vojsko na území Ukrajiny 24. února. Řidičům se najednou začala paliva prudce zdražovat a cena se nezastavila ani na hranici 40 korun za litr. Do týdne přesáhla i 50 korun, kde se držela jak nafta, tak i benzin.

Po částečném zklidnění cena v průměru poklesla. Například 17. března byla průměrná cena nafty 48,37 korun za litr a Naturalu 95 45,72 korun za litr. Cena nadále klesala až do minulého týdne, kde došlo k dalšímu navýšení. Nyní je tak v průměru nafta za 46,50 korun a Natural 96 za 44,30 korun za litr. V mezidenním srování od středy do čtvrtka minulého týdny se cena Naturalu 95 zvedla o 12 haléřů a nafta o 29 haléřů.

Pohonné hmoty však zdražují i přesto, že ropa celosvětově zlevňuje. Cena severomořské ropy Brent byla totiž v pondělí dopoledne nižší o 3,4 procenta na 116,60 dolarů za barel a americká lehká ropa West Texas Intermediate ztrácela 3,7 procenta na 109,65 dolaru za barel. S výkyvy cen se tak řidiči v nejbližší době budou muset smířit. Na trhu je totiž velký počet proměnných, které cenu ropy ovlivňují.

Ropa totiž nyní zlevňuje, protože na trhu panuje obava ze slabší poptávky po pohonných hmotách v Číně. Město Šanghaj totiž zahájilo dvoufázovou uzávěru, kvůli vysokým počtům nakažených koronavirem. „Je to jako na houpačce. Po úvodu války jsme mohli sledovat náběh cen. Poté trhy vyhodnotily, že je to přehnané. Následně se ale začaly bát, že dojde k odstřižení Ruska od peněz z komodit. Situace kolem Ukrajiny je ale dále divoká a často se mění. Trhy se to snaží reflektovat a najít optimální cenu,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Ten také upozorňuje, že se mění i situace OPECu, kde mělo dojít k navýšení těžby. Opak je však pravdou. „Nyní to zase vypadá, že jim vyšší ceny vyhovují. Těžba se tak bude navyšovat jen mírně. K tomu se objevily dohady, zda se k dohodě nepřidá Írán, na který se uplatňují tvrdé sankce. Proměnných je v tuto chvíli opravdu hodně a trh se snaží vždy nějak vyhodnotit,“ řekl dále Křeček s tím, že se nedá očekávat i přes občasná zdražení vysoké nárůsty cen jako na začátku ruské invaze na Ukrajinu.

„Neočekávám, že bychom se dostali na maxima, jaké byly před třemi týdny. Bude se hledat cena, podle které to bude kmitat. Nyní ale vidíme rostoucí trend a je pravděpodobné, že zase klesnou,“ dodal Křeček.

Ceny z minulého týdne poskočily nahoru také kvůli tomu, že Rusko požádalo o platbu za ropu a plyn v rublech. To vyhnalo ropné obchodníky do nejistoty a trhy na to patřičně reagovaly. „Důvodem růstu cen ropy a velkoobchodně prodávaných paliv je návrat enormní nervozity až paniky na trhy. Ruské rozhodnutí prodávat ropu a plyn Evropě v rublech zvyšuje pravděpodobnost přerušení či výrazného omezení dodávek ruských surovin na starý kontinent,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.