Český průmysl netrpělivě čeká na upřesnění vládní pomoci, kterou vláda Petry Fialy (ODS) přislíbila. Ve středu oznámila, že velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci rozdělit podporu ve výši 30 miliard korun kvůli vysokým cenám energií. Podnikatelé, kteří se potýkají s řadou problémů, si ale stěžovali, že to nestačí a volali po zastropování cen.

Podle majitele největší české textilky Juta Dvůr Králové Jiřího Hlavatého je sice pomoc lepší než nic, ale zatím není jasné, zda firma na podporu dosáhne. „Protože neznáme pravidla pro čerpání podpory, tak není jasné, zda na podporu dosáhne i Juta, která je vysokými cenami elektřiny těžce postižena a ztrácí kvůli tomu konkurenceschopnost proti jiným výrobcům v Evropské unii, Turecku a Asii,“ řekl Hlavatý.

Kvůli vysokým cenám energií podnik s 2300 zaměstnanci na situaci reagoval propuštěním několika desítek lidí a částečným omezením produkce v některých závodech. „Výrobu jsme dnes museli zastavit asi na deset dní ve dvorském závodě na výrobu tkanin a velkoobjemových vaků. Lidé budou doma za 60 procent platu, ale oni za chování politiků nemohou,“ podotkl ve středu Hlavatý. Juta má 17 závodů, z nichž osm je ve Dvoře Králové. Další závody má v Olomouci, Jaroměři, Úpici, Turnově, Bernarticích u Trutnova a ve Višňové u Frýdlantu v Čechách.

Náklady na energie nám vzrostly o více než miliardu

Po úterním oznámení o vládní pomoci byly mimo jiné zklamány i firmy Moravskoslezském kraji. Podle nich je schválená pomoc nedostatečná a doufaly ve stanovení maximálních cen energií. Ceny energií jsou podle mluvčí Třineckých železáren Petry Mackové Juráskové v současné době pro firmy likvidační. „Pro představu, náklady na energie vzrostly v Třineckých železárnách zhruba o 50 procent v meziročním srovnání, v číslech jde o více než jednu miliardu korun,“ uvedla mluvčí podniku.

Podoba vládní pomoci kvůli drahým energiím pro velkoodběratele elektřiny a plynu je podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala navíc nejasná. Zemědělské podniky spadají jak mezi maloodběratele, tak i velkoodběratele. Firmy budou muset stále platit vysoké účty a až poté se dozvědí, zda dostanou kompenzace. Podmínky dočasného krizového rámce jsou velmi komplikované a administrativně náročné, což může podniky odradit od žádání kompenzací.

Problémy jsou pro některé firmy dokonce likvidační. Ze dvou skláren, které fungují ve Vrbně pod Pradědem na Bruntálsku, růst ceny plynu přežije jedna. A to hlavně díky zafixovaným cenám. Majitelé druhé se už před časem rozhodli činnost ukončit a budova, kde sklářská huť sídlí, je na prodej. Jejich rozhodnutí nezměnila ani nedávná opatření vlády v podobě zafixovaných cen energií a případných kompenzací pro firmy.

Sklářskou huť Tomi její majitelé zavřeli a nyní si hledají novou práci. „Ceny plynu stouply takovým způsobem, že nemůžeme fungovat. Nyní platíme okolo 500 korun na megawatthodinu (MWh). Nyní nám nabízeli dodavatelé ceny přes 3000 korun, a to jen někteří. Většina nebyla ochotna vůbec smlouvu na odběr takového množství plynu uzavřít,“ řekl jeden ze sklářů Roman Míček.

Nejen podle Juty by nejlepším řešením bylo stanovení maximálních cen i pro firmy. Pro zastropování cen se mimo jiné vyslovil i předseda představenstva a výkonného ředitele zlínské průmyslové Kovárny Viva František Červenka. „Čekali jsme, že stejně jako u domácností a menších živnostníků půjde i v našem případě o zastropování cen energií, abychom měli alespoň nějakou jistotu a dokázali předvídat, na co se v dalším období máme připravit,“ řekl Červenka. „“Musíme se v situaci a podmínkách nejprve zorientovat, ale jak tomu momentálně rozumíme, zřejmě na dotace ani nedosáhneme,“ dodal.

Ve středu večer zástupci poradního týmu premiéra Fialy uvedli, že maximální ceny energií, které stanovila vláda, budou nově platné také pro malé a střední firmy. Automaticky bez jakýchkoliv žádostí tak budou mít zastropované ceny firmy do 250 zaměstnanců s ročním obratem do 50 milionů eur (asi 1,23 miliardy Kč). Konkrétní skupiny odběratelů, kterých se cenový strop energií dotkne, určí vláda svým nařízením.

Pro velkoodběratele energií je podle úterního rozhodnutí vlády připraveno 30 miliard korun, výzvu se všemi požadavky vypíše ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) do konce roku. U energeticky náročných firem bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun.