Brexit se odkládá. Mayová požádá Brusel o prodloužení lhůty
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Britská premiérka Theresa Mayová možná už v nejbližších hodinách pošle do Bruselu dopis, kterým formálně požádá o prodloužení lhůty pro dojednání podmínek brexitu. Zatím však není jasné, jak dlouhý odklad vystoupení země z Evropské unie bude požadovat, ani jak plánuje vláda s případným dodatečným časem naložit. Od evropských politiků přitom zní volání po jasném plánu. Mayová bude s dalšími unijními lídry jednat v rámci bruselského summitu ve čtvrtek večer, kdy bude do plánovaného data britského odchodu z EU zbývat osm dní.
Vláda chtěla ještě před vrcholnou schůzkou potřetí předložit Dolní sněmovně už dvakrát odmítnutou „rozvodovou“ dohodu s unií, přičemž podoba prodloužení brexitové lhůty se měla odvíjet od rozhodnutí poslanců. Čáru přes rozpočet ale udělal předseda sněmovny John Bercow, který v pondělí vyloučil další hlasování, pakliže nedozná vládní návrh významných změn.
Poměrně překvapivá Bercowova intervence plnila titulní stránky britských deníků, přičemž takřka všechny celostátní listy skloňovaly termíny jako sabotáž či ústavní krize. Média vysvětlují, že vláda má po vyjádření šéfa sněmovny několik možností, přičemž se spekuluje i o mimořádných scénářích, jakým by bylo ukončení parlamentní schůze a započetí nové, což by umožnilo opětovné hlasování o totožném návrhu. Není zároveň vyloučeno, že Bercowa přehlasuje poslanecká většina a třetí hlasování o dohodě přece jen proběhne, byť s několikadenním zpožděním.
Na úterní schůzi kabinetu se podle mluvčího premiérky o brexitu hovořilo devadesát minut. Přítomní údajně probírali i důsledky pondělního vývoje, konkrétnější ale mluvčí nebyl. Podle novinářských zdrojů předsedkyně vlády nastínila dvě možnosti postupu, a to krátký odklad brexitu do konce června a delší prodloužení lhůty s účastí Britů v květnových volbách do Evropského parlamentu. Nedala ale prý najevo, kterou variantu preferuje.
Jak na připravovanou žádost o odklad brexitu zareaguje EU, v tuto chvíli rovněž není zcela jasné, ačkoli komentátoři její odmítnutí neočekávají. Evropští politici nicméně již delší dobu Londýnu vzkazují, že podmínkou pro schválení žádosti je jasný plán dalšího postupu, a tento vzkaz byl slyšet i v úterý. „Očekávám jasný a přesný návrh britské vlády, proč je odklad nutný. Tohle není hra, je to extrémně závažná situace,“ řekl například náměstek německého ministra zahraničí pro EU Michael Roth.
Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas zase ujistil, že Brusel dění pečlivě sleduje, ale nebude do práce britských poslanců nijak zasahovat. V EU zároveň vyvrcholily přípravy na hrozící brexit bez dohody, když členské státy unie schválily balíček opatření pro zmírnění jeho nejvýraznějších dopadů. Nařízení se týkají zachování práv občanů, zajištění dopravního spojení Británie se zbytkem unie či bezproblémového dokončení již započatých studijních pobytů v rámci programu Erasmus+.