Analýza MPO

Konkurenceschopnost Česka neroste, přiznává ministerstvo průmyslu

Analýza MPO
Konkurenceschopnost Česka neroste, přiznává ministerstvo průmyslu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Česko v posledních letech ustrnulo ve zvyšování konkurenceschopnosti. Ačkoli patří mezi nejkonkurenceschopnější ekonomiky v regionu střední a východní Evropy, za světovou elitou zaostává. Slabší konkurenceschopnost zatím výrazněji ekonomický růst neovlivnila. Vyplývá to z analýzy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Vyšší podpora inovací a odbourávání převážně rušivých dopadů daní a dotací na trh se zbožím jsou podle MPO jedním z hlavních faktorů necenové konkurenceschopnosti, které vedou k rychlejšímu růstu hrubého domácího produktu (HDP) v delším období. „I přes dosavadní vládní snahu je patrné, že nízké inovační schopnosti, vysoké břímě vládních regulací a složitý systém daní a dotací nepřispívá k dlouhodobému růstu HDP,“ uvádí MPO.

„Česká ekonomika v posledních letech ztrácí cenovou konkurenceschopnost kvůli příliš rychlému růstu mezd a necenovou konkurenceschopnost kvůli neschopnosti vlády,“ řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Výdaje na výzkum a vývoj jsou podle něj příliš nízké, investice do infrastruktury se zanedbaly a s byrokracií se nestalo nic. „Česká ekonomika těží z příznivé situace v globální ekonomice, pro budoucnost však sami děláme příliš málo a za pár let pocítíme, že nám ujíždí vlak. Slevami na jízdném, levnějším pivem a obědy zdarma se mezi úspěšné země nedostaneme,“ dodal Marek.

Česko si podle posledního šetření Světového ekonomického fóra (WEF) ohledně globální konkurenceschopnosti stojí v hodnocení makroekonomického prostředí výborně, v efektivitě trhu se zbožím a v inovacích ale výrazně zaostává. „Z důvodu klesající výhody v podobě nižších mezd by hlavní úsilí mělo směřovat k podpoře inovací a odbourávání vysoké zátěže vládních regulací a složitého systému daní a dotací,“ napsalo ministerstvo.

Vliv obchodních válek mezi Čínou a USA na domácí ekonomiku je podle analýzy poměrně nevýznamný. Dopad by se mohl pohybovat v rozmezí od 3,6 do 6,1 miliardy Kč. Pokud by do konfliktu byla zatažena Evropa tím, že USA uvalí cla na dovoz automobilů z EU, dopad na tuzemský HDP by byl přibližně 15,6 miliardy Kč. V případě silně nepříznivého scénáře, který počítá s uvalením 25procentního cla na veškerý dovoz do USA, by pokles poptávky oslabil českou ekonomiku o 28,5 až 40,5 miliardy Kč.

I přes varovné signály přicházející především z finančního trhu MPO očekává, že tuzemská ekonomika po strmějším zpomalení v roce 2018 si udrží přibližně stejnou růstovou dynamiku i letos.

Česká republika skončila loni na žebříčku konkurenceschopnosti zemí, který každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), na 29. příčce ze 140 hodnocených států. V porovnání s prvními 15 zeměmi EU zaostává Česko s výjimkou makroekonomické stability ve všech dalších 11 ukazatelích.

,